Studie – dobrý sluha, zlý pán

V oblasti čaje, ale také v dalších oborech, se často setkáváme s tím, že někdo prezentuje výsledky na základě studií. Pozitivní, negativní, neutrální, to je celkem jedno. Problém je v tom, že studie zpravidla nejsou určeny pro laiky, ale pro vědce. A ti mají, obvykle, zkušenosti v tom, jak jejich výsledky správně interpretovat a případně zjistit, že je ve studii nějaký bias, tedy, chyba nebo zkreslení. Také mají ve svém oboru přehled a zkušenosti, takže si výsledky studie mohou dát do hlubších souvislostí. Studie také slouží k tomu, aby pokus zopakoval jiný vědecký tým. Proto je jejich nedílnou součástí podrobná metodika, podle které se další vědci řídí. A součástí studie také musí být statistické vyhodnocení, které v podstatě říká, s jak velkou přesností jsou ty výsledky správné. Protože zkrátka, lidé dělají chyby, stávají se náhody a samozřejmě také podvody. Proto bych si dovolil každého varovat před přílišným optimismem nad výsledky studií, které jsou takové, že se mu zrovna líbí. A pokud vás to zajímá více, linkuji článek, který se sice nazabývá čajem, ale na jiné problematice ukazuje, co přináší nekritická interpretace různých studií.

„V debatách o škodlivých účincích látek je navíc často ignorována hierarchie toxikologických dat. Studie na buněčných kulturách a tkáňových modelech (in-vitro) obvykle slouží ke zjištění biochemického mechanismu účinku. Zjištěný mechanismus se však může uplatnit pouze, pokud látka v aktivním stavu doputuje až k danému typu buněk. V průběhu cesty látky organismem však dochází k metabolickým přeměnám, vylučování, nebo je daný typ tkáně chráněn nějakou distribuční bariérou, takže jen menší část údajů z in-vitro testů má v oblasti analýzy rizik nějaký praktický význam. Vliv transportních jevů na výslednou toxicitu můžeme sice studovat na zvířatech (in-vivo), ale i to má své limity. …  Testy se dají samozřejmě dělat i na lidech. V případě léků existují tzv. klinické či post-marketingové studie, v rámci nichž dochází k záměrné expozici experimentální populace, v případě látek znečišťujících životní či pracovní prostředí existují studie epidemiologické, kde hledáme subpopulace vystavené studované látce nezáměrně. Také tyto studie mají svá typická slabá místa a jejich výsledky mohou být ovlivněny celou řadou zkreslení. … Věrohodnost epidemiologických studií (a vlastně nejen jich) lze posuzovat např. s využitím tzv. Bradford Hillových kritérií kauzality. Je to myšlenkový koncept, který může pomoci k rychlému hodnocení té které práce, ovšem sám o sobě nestačí. Na druhou stranu, jeho ignorování jasně vede k nadhodnocování skutečné toxicity studovaných látek a ke zbytečné panice.“

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s