About Davčcha

Život je krátkej a nemá smysl ho utrácet pitím mizerného čaje.

Devět let staré Da Hong Pao

Tenhle čaj je ve skutečnosti starý už dvanáct let, protože je z roku 2006. Dorazil mi z Yunnansourcingu, ale ten ho vede pořád jako devítitelý. Hlavní dojem: odpočinutý příjemný sladký čaj.

Barva suchého listu je černohnědá, mokrého také. Vůně suchého listu je zaschlá fermež, lehce sladká, lehce vanilka. Vůně mokrého listu obsahuje výrazně pečené červené ovoce. List je pěkný, čistý, bez drti. Barva nálevu sytě hnědožlutá, jako lesní med. První nálev je výrazně sladký, hladký a plný, výrazně minerální, stopa vanilky, bez hořkosti a trpkosti. Dochuť je výrazně sladká typu hnědý třtinový cukr a dlouho se drží, druhý nálev obdobný, malinko drsnější na jazyku. Stress test třetího nálevu: jen plnější chuť mírně připomínající meltu, lehounce vystoupila příjemná hořkost.  Nálev po stress testu ještě barví a je nasládlý, ale je už celkem hodně prázdný a drsný, vhodný například na polití konvičky. Celkem výrazný relaxační efekt, poté stimulační.

Kladně hodnotím, že popisek čaje u prodejce je věcný a odpovídá mojí zkušenosti.

Příprava: 1 g/25 ml vody, vařicí voda, bez oplachu, první nálev 20 sec, druhý také. Cena: 25 dolarů za 100 g, což je při aktuálním kurzu 5,5 Kč/gram. Preferuji velmi.

Reklamy

Gruzia Likhauri

Červené čaje nemám příliš v oblibě, protože běžně prodávaná produkce bývá dost nezajímavá a hořká. Samozřejmě, občas mě něco příjemně překvapí, a to se stalo i s gruzínským čajem Gruzia Likhauri z Teamountainu. Tři základní zjištění: je přirozeně sladký, nepřelouhovatelný a vyhovuje mu minerálnější voda.

Barva suchého listu je hnědočerná, barva mokrého je hnědá, se stopami zelené. Vůně suchého listu lehce medově sladká, lehounce zaschlá fermež. Vůně mokrého listu je výrazně medově sladká, muškátová, vůně je příjemná a intenzivní. List je pěkný, celý, bez drti, tipsy příliš nejsou vidět. Barva nálevu je sytě hnědožlutá, jako lesní med. Chuť je prakticky bez hořkosti a trpkosti, silně sladká, muškát, stopa chlebovosti a lipového květu, hladká a plná. Dochuť sladká, trochu karamel nebo melasa, možná stopa lékořice. Stress test třetího nálevu: intenzivnější chuť, možná i trochu se stopou datlí, hořkost ani trpkost nevystoupila, mírná drsnost na jazyku, nálev mírně připomínal starší Da Hong Pao. Dochuť se pak poměrně dlouho držela na jazyku. Nálevy po stress testu pořád dobře pitelné, výrazně nasládlé, i když plnost prvních nálevů samozřejmě nemají, zároveň jsou trochu drsnější na jazyku a potřebují si na listu trochu poležet. Čaj je spíše více (příjemně) stimulační, ale na prázdný žaludek měl ze začátku i pěkný relaxační efekt. Kupodivu nevyvolává pocit hladu, což u mě červeňáky nezřídka dělají. Čaj je vícenálevový.

Já jsem si tenhle čaj doma důkladně otestoval, koupil jsem si láhev Dobré vody (nízké TDS) a udělal jsem si pár příprav. Čaj z ní vychází dost plochý, očesaný o muškátové a další tóny, s výraznou chutí lékořice. Když se voda uvařila v litince, bylo to o něco lepší, pokud jsem vařil v rychlovarce a připravoval v yišingu, byl čaj už celkem dobře pitelný, ale nejlepší byla kohoutková voda uvařená v rychlovarce a gaiwan. Další varianty jsem netestoval. Pak jsem použil pro přípravu i Bonaqu v rychlovarce, čaj z ní byl také dobrý. Velmi by mě zajímalo, jak by čaj chutnal, kdyby někdo list zpracoval stejně, jako se připravují Wuyi oolongy.

Příprava: 1 g/25 ml, vařící voda, bez oplachu, první nálev 40 sec, druhý tak deset, gaiwan. Cena: 1 g/2,2 Kč. Preferuji velmi.

Prostě jsem nemohl odolat: Keramika Koller

Právě jsem se vrátil z Vyšehradu, Čajomír fest mě zaujal. Měli tam všechno! Sekací samuraje, mávací tajči, japonské/čínské babičky v dobových oděvech, spousty ezověcí, kterým nerozumím, ochutnávky čajů, prodejce čajů (obvyklí podezřelí) a hromady čajové keramiky. I když těch věcí mám doma celkem dost, tak jsem neodolal produkci Keramika Koller (Hudlice u Berouna), a to konkrétně vázičkám na čajové moře, vysokým mezi sedmi a devíti centimetry, a jedné čajové mističce, kousek po 150 Kč. Víc jsem nenakoupil, protože mi došly prachy! A to bylo jediné štěstí. Ty kousky se mi velice líbí, mají charakter, a pán byl velmi příjemný. Mám tedy pnutí na fest zajít i v neděli a trochu to tam probrat. No posuďte sami.

 

Další zadržená zásilka čaje

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informovala, že nevpustila do vnitřního trhu EU zásilku čaje z Číny. Výsledky rozborů předmětné šarže potraviny s názvem Imperial Grade Jasmine Pearls prokázaly, který výrobce na zásilce označil za „Certified Organic“, že čaj překračuje maximální povolené limity u čtyř druhů pesticidů.
Rozbor stanovil koncentraci insekticidu fipronil na 0,023 miligramů na kilogram (mg/kg), (maximální povolený limit je 0,005 mg/kg); hexaflumuron (termiticid) na 0,03 mg/kg (maximální povolený limit je 0,01 mg/kg); pyridaben (akaricid) na 0,12 mg/kg (maximální povolený limit je 0,05 mg/kg) a tolfenpyrad (insekticid) na 0,45 mg/kg (maximální povolený limit je 0,01 mg/kg).
Dodavatelem čaje z Číny je společnost Wang Hong Yao, Yunnan Sourcing, Kunming Park, Phase II, Panlong District, KUNMING, Yunnan a příjemcem v ČR je provozovatel Martin Špimr, Praha.

Podle vyjádření Martina Špimra prodejce čaj nabízel jako Imperial Grade Jasmine Pearl Organic Certified Green Tea a ujistil, že je tento čaj bezpečný a jeho producent má certifikát o organické (bio) produkci od německé agentury Ceres. Tento certifikát, který je platný do prosince roku 2018, měl také M. Špimr k dispozici. „Nebylo v mých silách učinit více a mohl jsem se pouze spolehnout na slovo dodavatele, jeho dobrou pověst a platný certifikát o organické produkci výrobce,“ shrnul s tím, že kontrolu ze strany SZPI uvítal. Celé vyjádření najdete na facebooku firmy: https://www.facebook.com/teamountaincz-162645803809668/

Výrazné překročení limitů reziduí u zásilky čaje

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve spolupráci s Celním úřadem Praha Ruzyně zajistila nevyhovující zásilku čajů z Číny, kterou nepropustila do vnitřního trhu ČR. Informovala o tom v tiskové zprávě.

Z celkového množství 38,5 kg čaje doručeného do prostorů Letiště Václava Havla v Praze, byly do laboratoře odebrány tři vzorky, u kterých analýza potvrdila přítomnost různých typů pesticidů. Jednalo se o:

  • White Tea Shou Mei – překročení limitu insekticidů: dinotefuran (0,23 mg/kg, limit 0,01 mg/kg), imidacloprid (0,14 mg/kg, limit 0,05 mg/kg), lufenuron (0,20 mg/kg, limit 0,02 mg/kg),  pyridaben (0,17 mg/kg, limit 0,05 mg/kg), tolfenpyrad (1,2 mg/kg, limit 0,01 mg/kg), a triazophos (0,13 mg/kg, limit 0,02 mg/kg).
  • WAN GONG GU SHU PU’ER TEA – koncentrace insekticidu tolfenpyrad v množství 0,049 mg/kg, přičemž maximální povolené množství je 0,01 mg/kg.
  • Green Tea Xian Cha – obsahoval insekticid dinotefuran v množství 0,022 mg/kg, jeho maximální povolené množství činí 0,01 mg/kg.

Dodavatelem čaje do ČR byla společnost Guangzhou City Liwan District Longwan Wang Tea Line, Čína. Zásilka nebyla propuštěna na trh v ČR, byla nařízena její likvidace a čeští spotřebitelé tak byli ochráněni.

Přemražená konacha po roce

Loni jsem v lednu strčil do mrazáku konachu gyokuro a jaksi jsem pak na ni zapomněl, takže si při -20 °C pobyla přes rok. Byla ve vzduchotěsném  zip lock sáčku. Teď jsem ji tedy vytáhl a párkrát jsem si ji udělal. Když to shrnu, nepodařilo se mi zaznamenat rozdíl oproti tomu samému čaji, který ale zamrazením neprošel. Což samozřejmě neznamená, že tam změna není, ale chuť není úplně přesný detekční nástroj. Když to shrnu, mrazák je vyhovující místo pro uskladnění čaje, u kterého chci uchovat čerstvost. Ještě poznámka k tomuhle čaji – když jsem pytlík nechával v kuchyni, tak i když byl uzavřený svorkou, tak nálevy ze zhruba poslední třetiny byly dost zvětralé. Situace se trochu zlepšila, když jsem čaj uskladňoval (taktéž zasvorkovaný) v ledničce. Je samozřejmě třeba vzít v úvahu, že tohle je konacha, tedy jemná čajová drť, něco podobného, jako je v pytlících, a oxidací a zvětráváním bude kvůli relativně velké ploše částeček ohrožena mnohem více, než celý list.