K ekologické produkci čaje

MarshalN postnul na svém blogu příspěvek týkající se ekologické produkce čaje. Odvolává se v něm na osobní sdělení pěstitelů, ze kterých plyne, že produkce čaje dosahuje v tomto případě 10-40 % obejmu při konvenčním pěstování. Z čehož samozřejmě vyplývá, že cena musí být adekvátně vyšší.

V tuzemských podmínkách se pro polní plodiny při ekologické produkci počítá pokles produkce zhruba o 30-40 % a hlavně je třeba počítat s velkou závislostí na ročníku. Nelze to ale úplně srovnávat s Čínou a čajovníkem, jednak tu máme zimu, která vystaví stopku většině chorob a škůdců, jednak je čajovník trvalá kultura a nelze v ní tedy použít mnohá agrotechnická opatření, a jednak je v EU povoleno zhruba 300 látek na ochranu rostlin do ekologického zemědělství. Sice jde v zásadě o biologické, přírodní nebo nesyntetické přípravky, ale možnosti ochrany jsou. Byť cena například za přírodní insekticidy je značně vysoká. A také je zde ekologické hospodaření dotováno, takže cena za produkci „na krámě“ je (může být) mírně snížena, byť samozřejmě, dotace pocházejí z daní.

Čajovník RIP

Tak bohužel, oba čajovníky, co jsem měl na balkóně, zdechly. Dokázaly vegetovat přes zimu, kvést, ale z jara sice vyhnaly nové listí, ale pak se začaly různě probarvovat a usychat staré listy, až vše opadlo, zaschlo a zdechlo. Držel jsem je tam ještě tak dva měsíce, jestli se nezvetí, ale nic se nezměnilo. Z jakého důvodu zašly, no, to se můžu jen dohadovat. Možná jim nevyhovovalo postupné zvyšování pH půdy, nebo jsem je ulil. Případně jim nesedlo kolísání teploty na balkóně v předjaří. Kdo ví. Výhledově si někde schrastím semínka a zkusím to jinak.

Potvora vápnobojná

Že je čajovník rostlina kyselomilná a vápnostřežná (nemá ráda vyšší obsah vápníku v půdě), to jsem věděl. Ale netušil jsem, jak moc.

Čajovník, který jsem si loni přinesl, jsem nasadil do substrátu pro azalky, protože ty mají obdobné požadavky. Do jednoho jsem namíchal hlínu, co jsem nahrabal pod smrky. Mělo mě varovat, že zrovna na této rostlině se objevilo celkem rychle na nejstarších listech prožloutnutí mezi žilkami (což je obvykle známkou silného nedostatku hořčíku). Rostlinu jsem pro jistotu zalil síranem hořečnatým, ale moc to nepomohlo, nicméně se nedostatek dále příliš nešířil. Kytky jsem pak samozřejmě zaléval vodou z vodovodu, protože jinou nemám. To byla ale fatální chyba. S nastupujícím jarem začaly hnědnout okraje starších listů (příznak nedostatku draslíku) a když se objevily nové lístky, byly většinou světle zelené až citronově žluté (příznak nedostatku železa) a následně začaly vykazovat hnědé plochy. Listy začaly opadávat. Všechno dohromady to zřejmě značí akutní kalciózu, tedy nadbytek vápníku v půdě. Vídáme ji například u maliníku nebo broskví, ale také u dalších plodin. No, kytku jsem pro zalil roztokem s obsahem síranu draselného s přimíchaným hnojivem s obsahem železa (rozpuštěno v destilce) a ještě jsem jí stříknul na list naředěné hnojivo. Uvidíme, jestli to přežije. Pak bude potřeba ji hnojit asi především síranem amonným. Dá se předpokládat, že síran vyváže vápník do nerozpustného síranu vápenatého. Ale asi si budu muset vzít k ruce nějaká data a trochu počítat. Samozřejmě, ideální by bylo zalévat dešťovkou, ale tu nemám.

Pátral jsem na internetech po dalších informacích k pěstování čajovníku, a objevil jsem tyto stránky. Kromě jiného se tam píše, že čajovník potřebuje propustnou půdu (tak psal to už mistr Lu Ju, že) s pH 4,5-5,5 a je nutné dbát na to, aby také kyselá zůstala. (Teď jsem orientačním testem změřil pH v květináči a je 5,6, takže…) Využívat je vhodné hnojiva pro azalky a kamélie. Tak co se divit – čajovník roste v oblastech s velkým množstvím srážek, které spolehlivě vyplavují vápník do spodních vrstev půdy (na rozdíl od květináče, kdy všechny sole dodané zálivkou zůstanou). Také tam popisuje, že je zkrátka vodovodní voda nevhodná a je potřeba někde schraňovat dešťovku.  No, takže tak. Opad listů by ještě mohl být reakcí na velké střídání teplot na balkóně, některé rostliny takhle zlobí. Mimochodem, když jsem pátral po pěstitelských informacích, objevil jsem stránky rodiny, která pěstuje čajovníky v – Kanadě. Jsou tam pěkné snímky rostlin pod sněhem a tak.

Deficit Fe

Deficit Fe

Deficit K

Deficit K

Deficit Mg

Deficit Mg

První sklizeň

Včera jsem sklidil ze svého čajovníku pořádnou hrst listu, nechal jsem ho zavadnout, udělal jsem kill green na pánvi a nechal jsem ho uschnout. A ráno jsem půlku nacpal do gaiwanu. Bylo vůbec zajímavé čichat odlišné vůně během pečení, nejdříve se objevila čajově pryskyřičná, poté lehce orchideová, která z něj byla cítit během sušení.

A jak to tedy vypadá v nálevu? Barva čajových lístků je jasně žlutozelená. Vůně je svěže zelenočajová, taková ta umami bujónová, orchideové tóny z většiny vymizely. Barva nálevu je čirá, jen lehce do žluta. Chuť prvního nálevu je svěží, s lehkou kyselostí, prakticky bez hořkosti a s nepatrnou trpkostí, umami zelenočajová, s výraznou stopou pražení, dost to připomíná japonský čaj hoji cha. Asi jsem to po pánvi prohnal víc, než bylo nutné. Ve výdechu trošku orchideové tóny, které se celkem drží, dochuť lehce kyselotrpká. Čaj je výrazně stimulační, sklízel jsem tips + 2 lístky. Dokonce mám pocit, že mě malinko brní pusa, ač jsem nepoužíval žádné pesticidy. Druhý nálev byl výrazně plnější, zmizela vypražená chuť, respektive se redukoval na intenzitu, kterou lze najít například v Dračí studně. Také třetí a čtvrtý nálev byl slušný, byť se musel nechat stát dost dlouho, listy jsem totiž nijak nemačkal a neroloval, takže asi nebyly dostatečně porušené buněčné stěny.

Shrnutí? Výsledek mi přišel pozitivní. Kdybych měl takový keř za barákem, tak bych z něj čaj sklízel a pil ho. Třeba se k tomu díky globální změně klimatu ještě dostanu. Nicméně, teprve s ochutnáním první vlastní sklizně si člověk uvědomí, jak moc způsobů zpracování listu se lidé naučili, aby tuhle základní chuť změnili. Je od ní strašně daleko k pečeným oolongům, pu-erhům a nakonec i bílým čajům.

list1 list2

Byl by čas na sklizeň

Mám na balkoně dvě rostliny čajovníku, které právě raší. Dotěď kvetly. Kdybych chtěl sklízet tipsový čaj, tak by asi byl ten správný čas. Nechám je nicméně nejdřív obrazit, a pak je začnu sklízet. Chci se podívat, jak se chovají. A samozřejmě, že jedna kytka musí dělat problémy. Listy jí začínají prožloutávat, a to  celkem podivně. Zažloutlé jsou nejstarší listy mladého výhonu, žloutnutí postupuje mezi žilkami.

Je to blbé. Myslel jsem že je to nedostatek nějaké živiny. Ty se obecně dělí na dvě skupiny. Jednu rostlina dokáže dobře translokovat ze starých do mladých listů, takže se nedostatek projevuje žloutnutím listů, které jsou nejstarší. Typicky jde o dusík, nebo třeba draslík a hořčík. Druhou skupinu rostlina translokovat nedokáže, takže se nedostatek projeví primárně na listech nejmladších. Typicky jde o síru nebo železo. Původně jsem myslel, že je to nedostatek hořčíku, takže jsem pohnojil síranem hořečnatým. Jenže to nemá valný efekt. Začínám mít pocit, že je to nějaký divně zparchantělý nedostatek železa, protože se mi od kořeně tlačí oplégr, který má nejmladší lístky světle žluté. Takže zkusím koupit hnojivo pro citrusy a uvidím, co to bude dělat.

Pěkný popis deficiencí je na webu Mendlelovy univerzity, po nakliknutí jednotlivých živin se dá nahoře najít i obrazová příloha. Grafický přehled a přehledné dělení je pak tady.

Druhá kytka obdobnými problémy netrpí, ač jsou obě v prakticky shodném substrátu. Takže, teoreticky, by mohla v úvahu přicházet nějaká viróza, mykoplasma nebo jiný škodlivý činitel.

stul_0179 stul_0177