Z historie čínského čajového obřadu

Čaj se v Číně pil odjakživa, a většinou s tím nikdo nedělal žádné velké ciráty. To, co se dnes označuje za čínský čajový obřad, tedy gongfu příprava, bylo původně obvyklé jen v oblasti Chao Zhou, popisuje v odborné práci Lawrence Zhang z University of Hong Kong, kterého ovšem zná většina čajařů především pod přezdívkou MarshalN.

V úvodu práce shrnuje, že postup chongfucha ve dvacátém století nejprve převzali čajoví pionýři z Tchaiwanu a od roku 1980 ho exportovali do pevninské Číny jako součást čínské kultury. Během této cesty se do čínského čajového obřadu dostaly některé prvky japonského senchadó. Čína gong fu cha adoptovala jako nový národní zvyk, cizí vliv byl ale zakryt a nahrazen národním příběhem, který zdůrazňuje odkazy na minulost.

Úvodní shrnutí popisuje klíčová zjištění obsažená v práci, a doporučuji každému, aby si ji prostudoval. Pokud ho tedy téma zajímá, že. Práce je samozřejmě mnohem obsáhlejší, týká se také historie pití čaje v Číně. Zhang připomíná, že se tam čaj pil minimálně od doby dynastie Tang (618-907), ale nejdříve v období dynastie Ming (1386-1644) se běžně pil nálev z celých lístků. (Tradiční způsob z drceného čaje popisuje Lu Ju). Gon fu cha je poprvé zmiňována v textu z dynastie Qing (1644–1911), přičemž je to považováno za novinku. Popis přípravy v malých konvičkách, pití z drobných mističek a opakované infuze při přípravě čaje v oblasti Wuyi popisuje v knize známý gastronom Yuan Mei (1716–1797). Nepoužíval ale ještě pojem gongfucha, ten se objevil mezi prvními až u autora Yu Jiao (1751–?). Gonfucha tedy lze považovat za jednu z historicky známých příprav čaje v Číně, nikoliv ale dominantní. Dále autor popisuje postup gongfucha, do kterého kromě jiného patří i separace celého listu od drti, celý list se nasype k hubičče konvice, po vypití z malého kalíšku (!) je na místě přivonění k jeho vnitřku, aby se ocenila vůně čaje. Postup odpovídá popisu Billyho Mooda.

Kromě jiného práce popisuje, že čajovny, jako místa poklidného vychutnávání čaje, se na Tchaiwanu objevily až kolem roku 1970 a silně kontrastovaly s tradičními, které byly místem pro gambling, kouření a prostituci. Obsáhle se autor zabývá konkurencí k japonskému postupu chadó,  kvůli kterému nově vznikl i termín chaji místo chadao pro věci spojené s přípravou, servírováním a pitím čaje. Dodává také, že obvyklá čínská příprava čaje v kulturních a politických centrech byla založena na použití velké nádoby, což nevyžadovalo žádné speciální schopnosti. (Pozn: to se v literatuře s oblibou označuje jako Western style, tedy v západním světě.) Práce je velice rozsáhlá, podrobně se zabývá všemi aspekty, gongfucha, vypíchl jsem jen ty které osobně považuji za klíčové nebo zajímavé.

 

 

Doplnění k posátým čajům

Nedávno jsem tady nad Konkubínou dumal, jak je to vlastně s těmi čaji co se vyrábějí z listů posátých hmyzem. Shodou okolností nedávno postnul Tea Geek krátkou informaci na toto téma. Čajů, které přímo využívají pozitivní důsledky posátí hmyzem je více, z těch známých je to kromě Konkubíny také Orientální kráska a červené čaje, které mají v názvu „medové aroma“. Autor uvádí, že na Taiwanu je hlavním hmyzem, který má posátí na svědomí křís Jacobiasca formosana v Číně práce popisují obdobný druh Empoasca vitis. A dokonce je možné, že jde o ten samý: Empoasca onukii. 

Autor dále poukazuje na to, že posátí a následná produkce obranných látek rostlinou, nejsou žádoucí u všech čajů. Efekt pak záleží na dalším zpracování, liší se podle kultivaru i stáří listů. Odkazuje také na práci, které se změnami v listu v důsledku posátí přímo zabývá. Mimochodem tam také najdete, jaké složky tvoří vůni oolongů.

Podrobněji se tím zabývá tento článek na word of tea. Kromě jiného konstatuje, že křísků musí být tak akorát. Podrobněji se zabývá jejich biologií.

V Simau začala sklizeň čaje, mráz neškodil

Jak vyplývá z twitterové diskuse Scotta z Yunnansourcingu, v Číně v oblasti Simao začala letošní sklizeň zeleného čaje (což je poslední únorový týden, případně první březnový běžné). Čaj raší jako obvykle, takže se nízké teploty a mrazy na tom nepodepsaly. Jak mi ostatně napsal Honza Brož z Chawangshopu, nízké teploty a sníh nejsou v některých oblastech vzácností.

TeaTv

Čirou náhodou jsem narazil na internetech na TeaTv, což je poměrně útlý a krátce fungující český web s videi týkajícími se čaje. Za nejzajímavější asi považuji sekci věnovanou psaní a správné výslovnosti některých slov spojených s čajem. Uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet.