Přichází rok kozy

V Číně se během příštího týdne začne slavit Nový rok – přichází Rok kozy. To kromě jiného znamená, že se pohnou ceny skladovatelných čajů (směrem nahoru, obvykle) a e-shopy nebudou vyřizovat objednávky.

Reklamy

Stránky o Liu Bao

Aside

Petr Ptáček, provozovatel internetového obchodu Slavné čaje Číny spustil stránky o postfermentovaném čaji Liu Bao. Cituji z titulky: Liu Bao je druh čínského zrajícího čaje pocházející z autonomní oblasti Guangxi. Dle tradičního dělení náleží mezi zrající tmavé čaje – Hei Cha, které lze také charakterizovat dodatečnou fází postprodukční fermentace (zráním). Oblíbený je jak v místě svého vzniku, tak i v Hongkongu, Taiwanu a na mnoha dalších místech Číny. Značné oblibě se také těší v Malajsii, kde se nachází početná čínská komunita.“

Čajová čínština – materiály

V chuti čaje hraje velkou roli původ listu, a to jak z pohledu lokality, jejích vlastností, tak i z pohledu stáří stromu, ze kterého se list sklízí. Obecně platí, že čím starší a výše pěstované stromy, tím by měla být chuť lepší (a materiál dražší). Podívejme se tedy na některé základní termíny. Možností zápisu znaků je více, v případě potřeby konzultujte Babelcarp. Je třeba opět upozornit, že nápis na obalu nemusí nutně souhlasit s  obsahem a zjevně si někteří výrobci toto dělení vykládají dosti volně.

古书 ku-šu/gu shu (old, ancient tree), tedy divoké resp. staré stromy, nevysázené lidmi, ovšem starší než sto let, jejich chuť je dosti typická, velmi příjemná a vytrvalá, čaje jsou mnohonálevové. Materiály jsou drahé, mladé shengy dnes zpravidla překračují cenu 4 Kč/g. Pokud jsou čaje levnější, obvykle jde o směsi, nebo mají podíl podzimního listu. I tak si zachovávají svoji zajímavou chuť, ale nebývá tak intenzivní, ev. je doprovázena výraznější hořkostí, trpkosti atd. Další zápis je také 古树 nebo 古樹. 

 乔木 čchiao-mu/qiao mu (arbor tea garden, wild arbor), mají být podle zdrojů, které jsem našel, jak divoké, tak terasové čaje (nebo spíše čajové zahrady, ev. sázené v podrostu lesa) stáří 40-70 let, mělo by se jednat o stromy s kmenem (mimochodem, v dřívějších dobách byly čajovníky káceny, protože list byl levný a pěstování se nevyplácelo; pařezy pak někdy obrazily; krom toho se také stromy krátily kvůli snazší sklizni, další info třeba zde, zmiňuje se tam, že var. assamica je strom, zatímco var. sinensis je keř). Pokud tyto materiály pocházejí skutečně ze stromů z lesního podrostu, tak se chuťově dosti blíží materiálům gu shu.

野生茶 jie-šeng čcha/ye sheng (wild tea) je označení pro divoké yunnanské velkolisté čajovníky, používá se také pro vysázené čajovníky, o které se ale pak už nikdo nestaral, má jít také o var. assamica (původní a odolnější než var. sinensis)

台地Tchaj-ti čcha/tai di cha je terasový čaj – keře jsou sestřihávané na výšku zhruba jednoho metru pro snadné sklízení vrcholových lístků, používá se především k produkci sypaného čaje, zpravidla se pěstují intenzivně, s použitím hnojiv a přípravků na ochranu rostlin – k produkci pu-erhu se mi nejeví vhodné, chybí jim intenzita a trvanlivost chuti

高山茶 kao-šan čcha/gao shan cha vysoko-horský čaj, měl by být pěstovaný nad 1000 m n. m.

谷花茶 gu hua cha podzimní sklizeň, sklizní čaje je za rok několik, ale podzimní a jarní se v chuti dosti liší. Je to spíše otázka osobních preferencí. 

生态 sheng tai – ekologický, přírodní – při pěstování čaje v režimu ekologického zemědělství by se neměly používat syntetická hnojiva a syntetické pesticidy, zřejmě by měla být také dodržena určitá hustota keřů a produkt by měl být certifikován. Dá se očekávat chuť blížící se divokým materiálům.

Pěkné popisy a fotografie uvedených variant pěstování lze najít zde. Pokud by někdo pojal chuť se znaky učit, jako spolehlivější se mi jeví způsob, kdy se je člověk učí zápisem. 

 

Čajová čínština

Čínština je z mého pohledu těžko uchopitelný jazyk. Velké množství dialektů, odlišných výslovností, závislost významu na tónině, různé zápisy znaků a několik odlišných přepisů do západních jazyků. Naštěstí jediné, co potřebuji, je velmi úzký okruh znaků a významů spojených s čajem.

Velmi komplexním zdrojem termínů spojených s čajem je Zhi Zheng Puer Glossary. Najdete tam přepis, čínské znaky a vysvětlení mnoha důležitých slov. Základní slovníček najdete také u prodejce slavnecaje.cz. Opravdu rozsáhlý slovníček, který zahrnuje kromě běžných znaků i znaky tradiční, přepis do Pinyin, Wade giles a také podle našeho Švarného najdete v tomto slovníčku. Čeština má díky nabodeníčkům možnost zápisu měkčených znaků, takže přepis dává možnost vyslovit slovo zhruba podobně jako v originále. Transkripci lze najít například také zde. Jak už jsem dříve uvedl, seznam čínských oblastí a vesnic včetně čínských znaků je zde. Tutaj je nějaký komplexní konvertor. Problémy s romanizací popisů čínských čajů se zabývá i MarshalN.

Naprosto nezbytným pomocníkem při překladu je Babelcarp. Při zadání evropského přepisu poskytne původní čínské znaky a krátké vysvětlení termínu. Stejně tak do něj lze zadat čínské znaky – pak poskytne přepis i význam. Některé znaky vedou přímo na Forvo, což je seznam výslovností stovek jazyků. Čínštinu kupodivu dokáže překládat také google.

Podívejme se například na nám známé slovo yixing – což je oblast, ze které pocházejí známé čínské neglazované konvičky. Forvo poskytuje tři druhy výslovnosti – které jsou velmi odlišné. Pokud bychom použili výslovnost severní – mandarínskou, tak můžeme slovo přepsat jako yíšing a prakticky přesně trefíme čínskou výslovnost (na jihu je pak výslovnost íheng). V tuzemských obchodech, čajovnách atd. se nicméně setkáváme především s přepisem pinyin, což je na jednu stranu dobré, protože se jedná o mezinárodně používaný přepis, na druhou stranu nedává moc představu o skutečné výslovnosti. (To že k nám mnoho slov přišlo přes západní jazyky, které nedokáží zapisovat měkčené hlásky, ač to čeština umožňuje, je velká škoda. Dotyčné jazyky kvůli tomu dost lámou původní výslovnost přes koleno a mnohdy ji úplně změní. To je mimochodem důvod, proč si myslím, že by se v češtině například mělo slovo Vietnam zapisovat jako Větnam, resp. Viětnam – takto vyslovené slovo je pak nejbližší původní výslovnosti.)

A na závěr se tedy podívejme na jeden základní znak – čaj (čcha) .  Když nastartujeme Forvo a projdeme výslovnosti v Číně od severu k jihu, celkem snadno zjistíme, jak je možné, že se znak do evropských jazyků přenesl ve výslovnosti čaj i tea.