Čaj, střeva, špek a mikrobi

Na internetech se šíří výsledky studie, podle které čaj může přispět k hubnutí, protože mění skladbu mikrobů ve střevě. Ok, fajn. Tak se nejprve opřeme o ponk a vydýcháme, než se do toho pustíme.

Zájem o střevní mikrobiom je poměrně mladou disciplínou, která ukazuje zajímavé výsledky v léčbě některých onemocnění, včetně imunitních problémů. Pěkné shrnutí je na webu Akademie věd ČR a vřele doporučuji pročíst. A tady je nějaký nástřel, proč by člověk měl být velmi opatrný při využívání antibiotik.

Já si dovolím ještě malou odbočku. Kdo se orientuje v živočišné výrobě, ví, že při krmení přežvýkavců (skotu) platí, že se nekrmí ani tak zvíře, jako mikroorganismy jeho bachoru. Ty totiž „předtráví“ krmivo, které obsahuje živiny, jež jsou jinak špatně dostupné. A kráva je pak de facto ve významné míře živena mastnými kyselinami a proteiny, které tyto mikroorganismy vytvářejí. (Samozřejmě je to složitější, mohli bychom se bavit o skládání krmné dávky a hodnocení stravitelnosti krmiv a tezi, že přístup k výživě vysokoprodukčních dojnic je podobný jako k výživě vrcholových sportovců atd, ale to už bychom byli hodně mimo.) Chci tím ale upozornit na skutečnost, že zatímco se při výživě některých hospodářských zvířat bere ohled na mikroorganismy (části) trávicího traktu poměrně důkladně, u lidí se jim ve větší míře začala věnovat pozornost až poměrně pozdě. Je to samozřejmě asi dáno i tím, že člověk je monogaster, potřebuje tedy živiny především ve snadno přístupné formě (lebo nemá bachor), ale i u něj hrají procesy v tlustém střevě významnou roli. (A třeba takový trávožravý kůň taky nemá bachor, takže potřebuje rozsáhlé, obdobně fungující tlusté střevo. Které někdy úplně dobře nefunguje, takže koně trpí kolikami, což je v zásadě důsledek toho, že jejich vzdálení předkové byli všežravci nebo masožravci, a i dnes k tomu mají výborné předpoklady, jak se snadno přesvědčil každý, kdo se někdy s nějakým tím nevychovaným chlupatým kousavým debilem druhu Equus caniballus setkal na vlastní kůži.)

Takže, poté, co jsem vás doufám přesvědčil o tom, že nic jako býložravec vlastně neexistuje, protože jsou to jen dovedně kamuflovaní masožravci, se podívejme na vlastní studii. Především je potřeba se zaměřit na podmínky. Pokus proběhl na myšmách, které byly vystaveny extrémně vysoce energetické dietě, složené především z tuku a cukru. V pokusu se netestoval čaj, ale extrakty polyfenolů dekofeinovaného zeleného a černého čaje, a to v podílu 0,25 %. Tohle je myslím kruciální otázka. Pokud by to bylo 0,25 % objemu stravy, tak vzhledem k tomu, že člověk za den sní zhruba dvě kila potravy, by musel přijmout 5 g čajových polyfenolů. Vzhledem k tomu, že se čaj běžně připravuje tak ze dvou gramů listu, a i tahle dávka je dostatečná na stimulaci, to prostě z lupení nikdo nedá, aniž by kvůli kofeinu nevyskočil z kůže (a nejsem si jist, zda by to vůbec dělalo dobrotu vzhledem k tomu, že nadměrné dávky čajových extraktů mohou mít negativní vliv na játra). Jen tak od boku, list obsahuje kolem 30 % polyfenolů v sušině, tzn. by se muselo louhovat tak 15 g listu, při předpokladu, že se polyfenoly do nálevu přenesou kompletně, o čemž pochybuji. (Samozřejmě, člověk přijímá i další polyfenoly spolu s rostlinnou stravou).

Dále, k dispozici je abstract bez konkrétních výsledků. Autoři v něm tvrdí, že extrakty zmíněných čajových polyfenolů inhibovaly přírůstek hmotnosti, není ale zřejmé, v jaké míře. Kromě toho omezovaly podíl kmene bakterií Firmicutes, které mají mít vliv na obezitu, a zvyšovaly podíl kmene Bacterioides. Speciálně extrakty černého čaje pak měly zvyšovat podíl bakterie Pseudobutyrivibrio, která patří do skupiny Lachnospiraceae, jež produkcí kyseliny máselné má chránit střevo před rakovinou (a také má nějaký vliv na obezitu). Dále extrakty čajů výrazně zvýšily v játrech fosforylaci enzymu AMP-aktivované proteinové kinázy, což by, pokud to dobře chápu, mělo znamenat zintenivnění metabolismu. Tady je k tomu nějaká další omáčka. Myslím, že je to výzkum jistě zajímavý, ale byl bych velice obezřetný při výkladu jeho významu. Proběhl na odlišném živočišném druhu, za extrémních podmínek složení krmiva, při vysokých dávkách účinné látky. Nelze přímo interpretovat získané výsledky na běžné podmínky lidského života. Kromě tedy obecných tvrzení, že různé potraviny odlišně ovlivňují střevní mikrobiom, jistě je dobré přijímat přiměřené množství polyfenolů (dojez tu zeleninu!) a nepřežírat se cukry a tuky.

Takže, jako tradičně, skončím příslušnou mírou skepse. Nedá se vyloučit, že u některých lidí může špatné složení střevního mikrobiomu přispívat k obezitě. Nicméně, příčin obezity je mnoho – od špatných stravovacích návyků (nevhodné rodinné zvyklosti, nedostatek financí, potravní negramotnost) přes psychické problémy (zažírání stresu a nadbytek dlouhotrvajícího stresu obecně), nedostatek pohybu, poruchy vstřebávání některých látek (železa, třeba, a z toho plynoucí únava a dojídání se), až k poruchám hladin hormonů (třeba štítné žlázy) a genetickým faktorům  i třeba epigenetickým změnám (změna na DNA v důsledku vlivu prostředí). Jestli si někdo myslí, že to rozsekne jen tím, že bude pít čaj, aby se mu upravila střevní mikroflóra, tak je mimo. Nakonec, já jsem čaj pil roky, a váha rozhodně dolů nešla, a pak ze mě steklo deset kilo za půl roku, když jsem vyhodil ze stravy lepek/pečivo.

A ještě si tu odložím něco, na co jsem narazil. Bakterie zřejmě mohou ve střevech produkovat celou řadu látek ovlivňujících chování: dopamin, serotin, GABA, a pokud tam nejsou a neprodukují, myšma vykazuje autistické vzory chování a další problémy. Zajímavé je, že vliv zmizel, když se přetnul bloudivý nerv (nervus vágus, jo!), který spojuje mozek a trávicí soustavu. Čili, jinými slovy, některé bakterie žerou a jiné produkují neurotrasmiter GABA, a možná by jejich ovlivnění mohlo přispět k léčbě depresí a úzkostí. A proč mě to zaujalo? No, protože čaj obsahuje aminokyselinu L-theanin (ve velmi  malém množství, nejvíce v bílém čaji, nejméně v pu-erhu), může se měnit na kyselinu L-glutamovou, která se může dekarboxylovat právě na GABA. Jestli to stačí k tomu, aby to mělo nějaký významný vliv, to je ovšem otázka.

Reklamy

Káva (čaj) a mléko

Na Technetu vyšel pěkný shrnující článek k míchání kávy a mléka, myslím, že se v zásadě dá aplikovat i na kombinaci čaje a mléka. Najdete ho tady. Vyvrací hlavní mýty, hovořící o škodlivosti takové kombinace. Vřele doporučuji. A když už jsme u té vřelosti, článek konstatuje, že pití horkých nápojů nad 65 °C, nejčastěji právě kávy a čaje, je  rizikové, protože vysoká teplota podporuje vznik rakoviny jícnu.

Ulovil jsem si vázičku

Zastavil jsem se na posledním Čajomír festu na Vyšehradě, víceméně jen na otočku. Většinu prodejců čajů, kteří se tam prezenují, zpravidla znám. Co mě ale obvykle zaujme, jsou tuzemští producenti keramiky. Zatímco zdejší čajovny často berou zboží od několika velkých dovozců, keramici prezentují vlastní tvorbu, která myslím vůbec není špatná. Mnohdy se jedná o výrobky v duchu japonského umění nedokonalosti, wabi-sabi, což je styl, který mám rád, protože poskytne odpočinutí od poměrně často se vyskytující průmyslové souměrnosti, dokonalosti, jednoduchosti a účelnosti. Jakkoliv bych se nedivil, kdyby touha po dokonalosti, čistých liniích atd. kdysi nevykrystalizovala jako důsledek dlouhodobého používání nedokonalých rukodělných výrobků.

Také letos se mi podařilo ulovit něco zajímavého, malou vázičku s metalickou glazurou z produkce Čajových bytostí. Na linkovaných stránkách najdete další ukázky z jejich produkce. Vázička stála 350 Kč.

Čajomír probíhal víceméně jako obvykle, zahlédl jsem tam ukázky japonské kultury, nějakou jógu a jiné taji, zmíněné prodejce keramiky, čajů a produktů z čaje odvozených a nějaké ezoterično a podobné čakry a přívěšky. Kdo si zaplatil pásku, měl možnost si přisednout k ochutnávkovým místům, popít a pokecat s čajmistry. Venkoncem pohodová akce soudím.

Čerstvý přírůstek od Čajových bytostí

 

Další sortiment Čajových bytostí (myslím)

 

Část prodejní plochy

Návštěvnost Čajomíru byla pěkná

Když už kvůli ničemu jinému, tak kvůli výhledu se na Vyšehrad vyplatí zajít

Dědování

MarshalN se na svém blogu nedávno rozepsal o tom, že gongfu není vždy ideálním způsobem přípravy čaje. Zmínil také, že doma používá styl, který nazval Grandpa, podle způsobu, kterým pil čaj jeho děda. A je to běžný způsob, kterým se v Číně pije čaj. Je jednoduchý – do většího hrnku se hodí trochu čaje, zaleje se horkou vodou a upíjí. Když se odpije třetina, přidá se další voda. Ohledně dalších klíčových bodů viz blog.

Říkal jsem si, že projedu tímto způsobem všechny druhy čaje, co tu mám, no akosi jsem se zasekl u jednoho. Prvním čajem, který jsem takto otestoval, bylo jedno pěkné Da Hong Pao – a bylo to chutné. Další putoval do hrnku pu-erh 2010 Tulin Ironcake, vzorek, který jsem dostal s nějakou zásilkou od chawangshopu, a který mě kvůli jeho polozralosti nijak významně nezaujal při běžné přípravě. Jenže, dědův styl mu sedl. Nálev není ani významně hořký a trpký, nýbrž je plný a znatelně sladký. Napomáhá tomu samozřejmě fakt, že ho piju až v okamžiku, kdy si nespálím pusu, a to už začíná kulatět každý čaj jen kvůli teplotě.

Navíc je tento styl pohodlný proto, že se mi zatím nepodařilo čaj přelouhovat, ať stál na stole libovolně dlouho. Možná se to změní u jiných čajů, nechám se překvapit. Jedním z důležitých bodů dědova stylu ale je, že se dává relativně málo listu.

Než se ale pustím do dalších čajů, dopiju tenhle lahodný polozralý pu-erh.

Hira bancha s nadměrným obsahem insekticidu

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila dovozci a distributorovi čajů, společnosti Country Life, s. r. o., aby neprodleně stáhl od všech svých odběratelů a ze všech svých poboček nevyhovující šarži japonského sypaného čaje hira bancha/ Čaj Bancha sypaný, v balení 100 g, DMT 17. 6. 2018 a 20. 1. 2019, dodavatel: Muso Co. Ltd., Japonsko. Informovala o tom v tiskové zprávě.
Laboratorní rozbor SZPI zjistil v čaji přítomnost insekticidu dinotefuranu v koncentraci zhruba pětinásobně překračující nejvyšší povolený limit.Předmětný čaj z Japonska s DMT do 17.6.2018 provozovatel nakoupil v množství 250 kg a celou zásilku již rozprodal odběratelům, kteří dosud vrátili 4,3 kg. Šarži čaje s DMT do 20. 1. 2019 provozovatel až do okamžiku zákazu prodal 78,9 kg a odběratelé dosud vrátili 6,4 kg.
Celková velikost nevyhovujících šarží – vzhledem k typickému dávkování – představuje řádově desítky tisíc dávek čaje.
Na základě výše uvedeného zjištění inspektoři SZPI nařídili společnosti Country Life, s. r. o., nejen stažení nevyhovujících šarží čajů, ale i provedení multireziduální analýzy (rozborů zkoumajících přítomnost více druhů pesticidů) na vlastní náklady u dalších šarží od předmětného dodavatele z Japonska.

Zjištění nepovolených koncentrací pesticidů v sortimentu sypaných čajů z Japonska je relativně ojedinělé, častěji SZPI v poslední době zjišťuje tento prohřešek u čajů z Číny.

Opět překročení limitu pesticidů u dovezených čajů

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v rámci průběžných preventivních kontrol potravin z dovozu zjistila dvě nevyhovující šarže čajů původem z Číny. Informovala o tom v tiskové zprávě. Šarže SZPI nevpustila do vnitřního trhu EU z důvodu přibližně pětinásobného překročení maximálního povoleného limitu pro přítomnost pesticidů.

Čaj označený BaiYaQi Lan nevyhověl při rozborech pro přítomnost pesticidu lufenuron (insekticid). Právní předpisy stanovují maximální možnou koncentraci na 0,02 miligramů na kilogram (mg/kg), širokospektrální laboratorní rozbor ale potvrdil koncentraci ve výši 0,099 mg/kg.

Čaj označený JasminePearl nevyhověl při rozborech pro přítomnost pesticidů buprofezin (insekticid) a dinotefuran (insekticid). Širokospektrální laboratorní rozbor potvrdil u vzorku koncentraci buprofezinu ve výši 0,18 mg/kg (právními předpisy stanovený limit: 0,05 mg/kg)a koncentraci dinotefuranu ve výši 0,051 mg/kg (právními předpisy stanovený limit: 0,01 mg/kg).

Dodavatelem uvedených šarží čaje je společnost CHANGSHA WUFENG TEA CO., LTD, ADD.: 325, Xingsha Ave., Xingsha, Changsha, HUNAN, Čína. Příjemcem zásilky v ČR je společnost Expect spol. s r.o.,Husova 23, Hořice 50801.

Mimochodem, žádná z uvedených insekticidních účinných látek není v ČR registrována pro použití, první dvě byly, ale jejich užívání je již dlouho ukončeno.

 

Vliv minerálů na chuť vody

Na stránkách německého periodika Fokus vyšel článek, ve kterém sommelier vody Peter Schropp popisuje kromě jiného vliv jednotlivých minerálů na chuť vody.

Vápník ve vodě působí lehkou hořkost a pokud je ho tam hodně, vyvolává pocit sucha v ústech. Chuť hořčíku se popisuje více způsoby, od hořké až po sladkou. Voda s vyšším obsahem sodíku chutná slaně. Uhličitanový jont váže kyseliny, takže nápoje připravené s takovou vodou nechutnají tak kysele. Pokud obsah minerálů ve vodě odpovídá obsahu ve slinách, tak člověk nepociťuje žádnou změnu. Proto chutná voda s obsahem minerálů 600-700 mg/l jemně a měkce.