Studie – dobrý sluha, zlý pán

V oblasti čaje, ale také v dalších oborech, se často setkáváme s tím, že někdo prezentuje výsledky na základě studií. Pozitivní, negativní, neutrální, to je celkem jedno. Problém je v tom, že studie zpravidla nejsou určeny pro laiky, ale pro vědce. A ti mají, obvykle, zkušenosti v tom, jak jejich výsledky správně interpretovat a případně zjistit, že je ve studii nějaký bias, tedy, chyba nebo zkreslení. Také mají ve svém oboru přehled a zkušenosti, takže si výsledky studie mohou dát do hlubších souvislostí. Studie také slouží k tomu, aby pokus zopakoval jiný vědecký tým. Proto je jejich nedílnou součástí podrobná metodika, podle které se další vědci řídí. A součástí studie také musí být statistické vyhodnocení, které v podstatě říká, s jak velkou přesností jsou ty výsledky správné. Protože zkrátka, lidé dělají chyby, stávají se náhody a samozřejmě také podvody. Proto bych si dovolil každého varovat před přílišným optimismem nad výsledky studií, které jsou takové, že se mu zrovna líbí. A pokud vás to zajímá více, linkuji článek, který se sice nazabývá čajem, ale na jiné problematice ukazuje, co přináší nekritická interpretace různých studií.

„V debatách o škodlivých účincích látek je navíc často ignorována hierarchie toxikologických dat. Studie na buněčných kulturách a tkáňových modelech (in-vitro) obvykle slouží ke zjištění biochemického mechanismu účinku. Zjištěný mechanismus se však může uplatnit pouze, pokud látka v aktivním stavu doputuje až k danému typu buněk. V průběhu cesty látky organismem však dochází k metabolickým přeměnám, vylučování, nebo je daný typ tkáně chráněn nějakou distribuční bariérou, takže jen menší část údajů z in-vitro testů má v oblasti analýzy rizik nějaký praktický význam. Vliv transportních jevů na výslednou toxicitu můžeme sice studovat na zvířatech (in-vivo), ale i to má své limity. …  Testy se dají samozřejmě dělat i na lidech. V případě léků existují tzv. klinické či post-marketingové studie, v rámci nichž dochází k záměrné expozici experimentální populace, v případě látek znečišťujících životní či pracovní prostředí existují studie epidemiologické, kde hledáme subpopulace vystavené studované látce nezáměrně. Také tyto studie mají svá typická slabá místa a jejich výsledky mohou být ovlivněny celou řadou zkreslení. … Věrohodnost epidemiologických studií (a vlastně nejen jich) lze posuzovat např. s využitím tzv. Bradford Hillových kritérií kauzality. Je to myšlenkový koncept, který může pomoci k rychlému hodnocení té které práce, ovšem sám o sobě nestačí. Na druhou stranu, jeho ignorování jasně vede k nadhodnocování skutečné toxicity studovaných látek a ke zbytečné panice.“

Reklamy

Prostě jsem nemohl odolat: Keramika Koller

Právě jsem se vrátil z Vyšehradu, Čajomír fest mě zaujal. Měli tam všechno! Sekací samuraje, mávací tajči, japonské/čínské babičky v dobových oděvech, spousty ezověcí, kterým nerozumím, ochutnávky čajů, prodejce čajů (obvyklí podezřelí) a hromady čajové keramiky. I když těch věcí mám doma celkem dost, tak jsem neodolal produkci Keramika Koller (Hudlice u Berouna), a to konkrétně vázičkám na čajové moře, vysokým mezi sedmi a devíti centimetry, a jedné čajové mističce, kousek po 150 Kč. Víc jsem nenakoupil, protože mi došly prachy! A to bylo jediné štěstí. Ty kousky se mi velice líbí, mají charakter, a pán byl velmi příjemný. Mám tedy pnutí na fest zajít i v neděli a trochu to tam probrat. No posuďte sami.

 

Další zadržená zásilka čaje

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informovala, že nevpustila do vnitřního trhu EU zásilku čaje z Číny. Výsledky rozborů předmětné šarže potraviny s názvem Imperial Grade Jasmine Pearls prokázaly, který výrobce na zásilce označil za „Certified Organic“, že čaj překračuje maximální povolené limity u čtyř druhů pesticidů.
Rozbor stanovil koncentraci insekticidu fipronil na 0,023 miligramů na kilogram (mg/kg), (maximální povolený limit je 0,005 mg/kg); hexaflumuron (termiticid) na 0,03 mg/kg (maximální povolený limit je 0,01 mg/kg); pyridaben (akaricid) na 0,12 mg/kg (maximální povolený limit je 0,05 mg/kg) a tolfenpyrad (insekticid) na 0,45 mg/kg (maximální povolený limit je 0,01 mg/kg).
Dodavatelem čaje z Číny je společnost Wang Hong Yao, Yunnan Sourcing, Kunming Park, Phase II, Panlong District, KUNMING, Yunnan a příjemcem v ČR je provozovatel Martin Špimr, Praha.

Podle vyjádření Martina Špimra prodejce čaj nabízel jako Imperial Grade Jasmine Pearl Organic Certified Green Tea a ujistil, že je tento čaj bezpečný a jeho producent má certifikát o organické (bio) produkci od německé agentury Ceres. Tento certifikát, který je platný do prosince roku 2018, měl také M. Špimr k dispozici. „Nebylo v mých silách učinit více a mohl jsem se pouze spolehnout na slovo dodavatele, jeho dobrou pověst a platný certifikát o organické produkci výrobce,“ shrnul s tím, že kontrolu ze strany SZPI uvítal. Celé vyjádření najdete na facebooku firmy: https://www.facebook.com/teamountaincz-162645803809668/

Výrazné překročení limitů reziduí u zásilky čaje

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve spolupráci s Celním úřadem Praha Ruzyně zajistila nevyhovující zásilku čajů z Číny, kterou nepropustila do vnitřního trhu ČR. Informovala o tom v tiskové zprávě.

Z celkového množství 38,5 kg čaje doručeného do prostorů Letiště Václava Havla v Praze, byly do laboratoře odebrány tři vzorky, u kterých analýza potvrdila přítomnost různých typů pesticidů. Jednalo se o:

  • White Tea Shou Mei – překročení limitu insekticidů: dinotefuran (0,23 mg/kg, limit 0,01 mg/kg), imidacloprid (0,14 mg/kg, limit 0,05 mg/kg), lufenuron (0,20 mg/kg, limit 0,02 mg/kg),  pyridaben (0,17 mg/kg, limit 0,05 mg/kg), tolfenpyrad (1,2 mg/kg, limit 0,01 mg/kg), a triazophos (0,13 mg/kg, limit 0,02 mg/kg).
  • WAN GONG GU SHU PU’ER TEA – koncentrace insekticidu tolfenpyrad v množství 0,049 mg/kg, přičemž maximální povolené množství je 0,01 mg/kg.
  • Green Tea Xian Cha – obsahoval insekticid dinotefuran v množství 0,022 mg/kg, jeho maximální povolené množství činí 0,01 mg/kg.

Dodavatelem čaje do ČR byla společnost Guangzhou City Liwan District Longwan Wang Tea Line, Čína. Zásilka nebyla propuštěna na trh v ČR, byla nařízena její likvidace a čeští spotřebitelé tak byli ochráněni.

Přemražená konacha po roce

Loni jsem v lednu strčil do mrazáku konachu gyokuro a jaksi jsem pak na ni zapomněl, takže si při -20 °C pobyla přes rok. Byla ve vzduchotěsném  zip lock sáčku. Teď jsem ji tedy vytáhl a párkrát jsem si ji udělal. Když to shrnu, nepodařilo se mi zaznamenat rozdíl oproti tomu samému čaji, který ale zamrazením neprošel. Což samozřejmě neznamená, že tam změna není, ale chuť není úplně přesný detekční nástroj. Když to shrnu, mrazák je vyhovující místo pro uskladnění čaje, u kterého chci uchovat čerstvost. Ještě poznámka k tomuhle čaji – když jsem pytlík nechával v kuchyni, tak i když byl uzavřený svorkou, tak nálevy ze zhruba poslední třetiny byly dost zvětralé. Situace se trochu zlepšila, když jsem čaj uskladňoval (taktéž zasvorkovaný) v ledničce. Je samozřejmě třeba vzít v úvahu, že tohle je konacha, tedy jemná čajová drť, něco podobného, jako je v pytlících, a oxidací a zvětráváním bude kvůli relativně velké ploše částeček ohrožena mnohem více, než celý list.

EFSA hodnotila bezpečnost katechinů

Evropský úřad pro bezpečnost potravin hodnotil bezpečnost katechinů ze zeleného čaje. Dospěl k závěru, že katechiny z infuzí zeleného čaje a podobných nápojů jsou obecně bezpečné. Pokud se ale užívají jako doplněk stravy, mohou v dávce 800 mg/den nebo vyšší způsobovat zdravotní problémy, konkrétně poškození jater.

To je zatím lehký nástřel, víc až si to pročtu.

Japonské konvičky – není jen kyusu

Hledal jsem cosi na internetech, a konečně se mi podařilo najít odpověď na otázku, proč si lidi pálí prsty při používání houhinu, i když je to naprosto nelogické.

Ale popořádku. Existují zhruba čtyři druhy japonských čajových konviček, jak ukazuje, i s obrázky, tento web. V našich končinách je nejznámější yokode no kyusu, obecně známá jen jako kyusu. Je to obvyklá konvička, které trčí držadlo za strany. Osobně je používám rád a nejraději mám tu, kterou jsem před mnoha lety koupil ženě. Je neobvyklá tím, že má asymetrický knoflík na víčku, takže se dá rukou držet držadlo a palcem se přes knoflík drží víčko mnohem pohodlněji, než když je ve středu. Člověk pak nemá při nalévání strach, že mu padne do šálků a nemusí si dopomáhat druhou rukou. Dalším typem je atode no kyusu, v podstatě je to klasická konvička s ouškem z boku. Posledním „konvičkovým“ typem je uwade no kyusu (dobin), která má držadlo nahoře a větší objem, určená je pro větší společnost. A teď se dostáváme k již zmíněnému houhinu. Připomíná gaiwan, ale bez oněch vytažených okrajů, které zajišťují bezpečnou manipulaci i při používání vařící vody. Důvodem je, že v houhinu se připravují vysoce kvalitní japonské zelené čaje, u kterých se používá teplota vody do 60 °C, a tam již spálení nehrozí. A vice versa, pokud udržíte bez problémů houhin v ruce, je v něm ideální teplota nálevu pro přípravu gyokura.

Další podrobnosti k japonské keramice třeba zde.