(Nejen) čaj a zdravotní účinky polyfenolů na játra

Dělat pokusy, navíc ještě na skupině organismů tak heterogenních, jako jsou lidé, je vždy problematické. Experimentální studie mohou být i nechtěně ovlivněny účastníky, proto se používá metoda zaslepeného pokusu (jednoduše, dvojitě nebo trojitě ), aby se takovým problémům předešlo. Výsledky se pak dají hodnotit jednotlivě, nebo se dá udělat systematický přehled, případně meta analýza studií. I ty ale mohou být zatíženy různými nepřesnostmi a druhy zkreslení.

Podívejme se, co některé takové studie ukazují: Tato metaanalýza popisuje, že pijáci zeleného čaje mají nižší riziko jaterních chorob, což se týká hepatocelulárního karcinomu, ztukovatění jater, hepatitidy, cirhózy a chronických nemocí jater. Autoři uvádějí, že se efekt ukázal bez ohledu na rasu, byl stejný u asijské, americké i evropské skupiny. Pokud tomu dobře rozumím, tak z 1390 studií nakonec vybrali 15, které zahrnovaly pokusy na celkem 440 903 pravidelných a 385 246 nepravidelných pijácích čaje. Pozitivní efekt se přičítá především katechinům, nicméně autoři připomínají, že je potřeba více dlouhodobých studií k tomu, aby se vyhodnotily zdravotní účinky zeleného čaje. Upozorňují také na nedostatky této metaanalýzy, a sice, že většina studií byla z Číny, což může výsledky zkreslovat vzhledem k etnicitě, a dále že většina studí byla retrospektivních, prospektivních a mezisektorových, chyběly právě randomizované klinické pokusy. Já si myslím, že tady může hrozit například riziko v tom, že lidé více pijící zelený čaj mohou vyznávat zdravější životní styl, což snižuje samo o sobě riziko jaterních chorob, například. Ale máme tady jinou meta analýzu, která ukazuje, že konzumace dvou šálků kávy denně, která také obsahuje množství polyfenolů, snižuje riziko rakoviny jater o 43 %. Další podrobnosti v souhrnu zde. Proč přesně polyfenoly působí příznivě asi není zcela objasněno. Za hlavní příčinu byl považován antioxidační efekt, ale zdá se že mohou chránit chromozomy před poškozením, jak se spekuluje v této práci. Samozřejmě, pro potvrzení praktického efektu bude potřeba další výzkum, kromě čaje a kávy také kakaa. Neměli bychom zapomínat, že polyfenoly jsou i v širokém spektru ovoce a zeleniny. Pokud bych si já chtěl zaspekulovat, tak bych se zamyslel nad tím, zda nám polyfenoly přijímané prostřednictvím čaje a kávy prostě jen nedoplňují jejich potřebnou hladinu, na kterou je tělo nastaveno z dávných dob, kdy ještě nemělo k dispozici množství sice energeticky bohatých, leč značně upravovaných potravin. Jezte ovoce a zeleninu, budete zdraví, se nakonec říkalo už za mých mladých let. A to je dávno.

Co ale platí pro množství katechinů obsažená v listu, nemusí zdaleka platit pro dávky, které obsahují suplementy. Existují totiž zprávy, poukazující na nežádoucí účinky, zvláště poškození jater. Vztahuje se to také na extrakt ze zeleného čaje, který má přinášet riziko závratí, zvonění v uších, zhoršeného vstřebávání železa, zhoršení anemie a glaukomu, poškození jater, zvýšení tlaku a tepu, potenciálně smrt. Reportovaných případů podle všeho není mnoho, bude asi záležet na individuální citlivosti a inteligenci, protože pokud si někdo myslí, že víc pilulek znamená víc zdraví, tak asi bude trošku mimo mísu.

Podklady pro text jsem si zčásti vypůjčil zde, linků na studie je tam více, doporučuji tedy prostudovat.

Zároveň si dovolím upozornit na obecný problém článků jako je tento. Čertovo kopýtko se skrývá v termínu „konfirmační bias„, neboli hezky česky „potvrzovací zkreslení“. Spočívá v tom, že, jak píše vikina,  člověk má tendenci upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením, případně vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s jeho názorem. Vědeckých prací k čaji a jeho obsahovým látkám je opravdu mnoho, a není se co divit. Je to jeden z nejrozšířenějších nápojů. V roce 2015 přesáhla roční produkce 5 mil. tun, a to už je pořádná hromada peněz. Cena za kilogram se pohybovala v minulých letech na burze kolem 2,5 dolaru, což je nějakých 61 Kč. Přepočítejte si to na čajový pytlík (cca 1,5 g)… Abych tedy dokončil myšlenku, okolo čaje se točí obrovský byznys, generuje množství vědeckých prací, a nelze je všechny učíst. A stanovit, které jsou relevantní, a které mohou být cinknuté. Takže, jako vždy, doporučuji brát tyto informace se zdravým rozumem a pídit se také po těch z opačné strany.

Mikroorganismy a jejich metabolity v puerhu

V online vědeckém časopisu Plos One vyšel článek kolektivu autorů z čínských, evropských a amerických univerzit, který se zabývá mikroorganismy a jejich metabolity ve fermentovaném puerhu. Zkoumali jak sheng tak shu, pro stanovení plísní a bakterií použili sekvenování rDNA a pro zjišťování metabolitů kvantitativní kapalinovou chromatografii – hmotnostní spektromerii (HPLC-MS). Z listů obou puerhů identifikovali 390 houbových 629 bakteriálních operačních taxonomických jednotek (ať je to, co je to).

Mezi hlavní nálezy patří, že během procesu zrání (stárnutí) klesala diverzita hub a rostla bakterií, a to jak u sheng, tak shu puerhů. Zrání (stárnutí)  vedlo k výrazným změnám ve složení mikroorganismů u shengu, ne ale u shu. Shu a dobře zralý sheng mají podobné složení mikroflóry, které se liší od mikroflory mladých puerhů. A taky detekovali dvacet pět toxických metabolitů většinou houbového původu, převažoval patulin a asperglaucid. Autoři z toho odvozují správnost vylití prvního nálevu u pu-ehu. Článek dále shrnuje některá fakta k čajům a výrobě pu-erhu. Jak dále uvádí, vzhledem k tomu, že je puerh produktem mikrobiální fermentace, je jeho bezpečnost zdrojem trvalých obav. Obsah toxických metabolitů byl opakovaně sledován, literární rešerše ukazuje nekonzistentní výsledky. Některé studie mykotoxiny nedetekovaly, jiné hovoří o výskytu mykotoxinů, jako je aflatoxin B1, deoxynivalenol a ochratoxin A.

Pro pokus použili, kromě čerstvých listů, 31 vzorků čaje, z toho 15 sheng a 16 shu od různých producentů, které zrály 0-28 let (sheng) a 0-13 let (shu). Pro zjištění obsahu metabolitů vzorky rozemleli a extrahovali směsí acetonitrilu, vody a kyseliny octové (tedy polárních rozpouštědel) po dobu 90 min.

Výsledky jsou celkem zajímavé, s dovolením přeskočím mikrobiologii a pustím se přímo do metabolitů. V čajích našli 25 mykotoxinů, většinu v nízkých koncentracích, jednalo se o: „alternariolmethylether, andrastin A, asperglaucide, aspterric acid, brevianamid F, chlorocitreorosein, citreorosein, cladosporin, cyclo(L-Pro-L-Tyr), emodin, festuclavine, fumigaclavine A, fumigaclavine C, lotaustralin, malformin C, methylsulochrin, mycophenolic acid, neoechinulin A, patulin, physcion, quinocitrinin, rugulusovin, skyrin, usnic acid, and zearalenone„. Čtyři mykotoxiny byly detekovány ve všech čajích: „asperglaucide (aurantiamideacetate), brevinamide F, emodine, neoechinulin A, andusnic acid„. Největší koncentrace v sheng i shu dosahoval asperglaucide, a to v shengu 6596 μg/kg v shu 6799 μg/kg. Festuclavine, fumigaclavine A, methylsulochrin, chlorocitreorosein, a skyrin se nacházely jen v shu, zatímco lotaustralin jen v shengu. Patulin byl nalezen v devíti  (průměrná koncentrace 1169 μg/kg) z patnácti vzorků shengu  a jen ve dvou (915 μg/kg) z šestnácti shu. Cyclo(L-Pro-L-Tyr) byl nalezen ve vysoké koncentraci ve všech vzorcích shu (735–2825 μg/kg), ale jen v nízké koncentraci v některých vzorcích shengu (76–533 μg/kg).

V diskusi autoři konstatují, že se pu-erh pije stovky let bez toho, že by byl známy intoxikace. Citují další zdroje, podle kterých má asperglaucin protizánětlivý efekt a schopnost inhibovat cystein peptidázu, což by mohlo mít příznivý účinek. Protizánětlivý efekt má také neoechinulin A.

Patulin byl nalezen v 60 % shengů a v průměrné koncentraci 1169 μg/kg, a jen v 12,5 % shu v průměrné koncentraci 915 μg/kg. Tento mykotixin je problematický, protože je podezřelý z toho, že blokuje dělení chromozomů, je mutagenní, teratotoxický, genotoxický a cytotoxický a vůbec je s ním mrzení. Maximální limit v jablečném džusu a koncentrátech (kde se vyskytuje jako důsledek zpracování nahnilých jablek stanovila US FDA na maximálních 50  μg/kg. Přechodně tolerovatelný denní příjem je stanoven na 0,43 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti. Tady se krátce zastavím. Výše je uveden způsob extrakce, který je velice důkladný a lze předpokládat, že při normálním způsobu přípravy čaje se nemusí vyloužit do nápoje všechen, byť je ve vodě rozpustný. Představme si, že si uděláme čaj ze 3 g listu a patulin se vylouhuje kompletně. Při výše uváděně průměrné koncentraci bychom do sebe dostali 3,507 μg patulinu. To je množství, které bychom přijali v 70 g džusu, pokus by měl zrovna maximální přípustný limit tohoto mykotoxinu. Dále je třeba vzít v úvahu, že patulin nebyl nalezen ve všech vzorcích. Může to souviset s tím, že produkce patulinu vyžaduje vodní aktivitu 0,95, což v zásadě říká, že ho můžeme očekávat od materiálů z vlhkého skladování. Autoři dále připomínají, že toxický účinek patulinu je modifikován čajovými polyfenoly. Dodávají také, že neznají původ patulinu, protože žádná z detekovaných plísní není známa jako jeho producent. Nenalezli také žádný ochratoxin A, a poukazují, že studie jiných autorů poskytly jak výsledky, které jsou s tímto v souladu, tak výsledky opačné. Přítomnost plísní, které mohou produkovat toxinů a současnou nepřítomnost mykotoxinů lze podle autorů vysvětlit tím, že látky obsažené v čaji inhibují tvorbu těchto toxinů, ale nikoliv růst mycelia.

A jen pro doplnění, mykotoxiny nejsou ani jedinými, ani nutně nejproblematičtějšími kontaminanty potravin, jak je vidět třeba z tohoto shrnutí.

Tabulka je převzata z citovaného textu.

journal.pone.0157847.g004

Jak se kofein uvolňuje do nálevů

Čas od času se setkávám s tvrzením, že je vhodné odlévat první nálevy proto, aby se čaj zbavil kofeinu. Dlouho se ni nedařilo sehnat podrobnější údaje, kterými by se dalo to tvrzení vyvrátil. Existuje studie (zmiňuji ji ve svém starším článku), která ukazuje, že se po pěti minutách uvolní do nálevu 60-70 % kofeinu, prakticky všechen se pak vylouží po patnácti minutách. Teď se mi ale podařilo najít podrobnější zdroje. Popisuje je na svých stránkách blog Cha Dao.

Extrapoloval výsledky výše uvedené studie, a vyšly mu následující procenta vyluhování kofeinu. Výsledky extrapolace ale nepovažuji za příliš vypovídající.

30 s: 9 % vylouženo
1 min: 18 % vylouženo
2 min: 34 % vylouženo
3 min: 48 % vylouženo
4 min: 60 % vylouženo
5 min: 69 % vylouženo
10 min: 92 % vylouženo
15 min: 100 % vylouženo

Dále blog odkazuje na další práci: Spiro et all, ‚Tea and the Rate of Its Infusion‘ (Chemistry in New Zealand 1981, pp 172-174), kde se louhovaly 4 g čaje v 200 ml při konstantní teplotě 80 °C a výsledek ukázal, že se za 90 sec. vyloužilo 49 % kofeinu. Online se mi studii nedaří najít.

Také zde zpracoval autor blogu data extrapolací s následujícím výsledkem:

30 s: 20% vylouženo
1 min: 33% vylouženo
2 min: 64% vylouženo
3 min: 76% vylouženo
4 min: 85% vylouženo
5 min: 88% vylouženo
10 min: 99% vylouženo
15 min: 100% vylouženo

Tady je vidět, že vyluhování bylo ještě o něco rychlejší. Pátral jsem dál a narazil jsem na práci Deng-Jye Yanga a kol. „Effects of different steeping methods and storage on caffeine, catechins and gallic acid in bag tea infusions„, která je samozřejmě za paywalem. Z volně dostupného souhrnu vyplývá, že vědci testovali několik typů pytlíkových čajů, loužili je ve 150 ml při teplotách 70, 85 a 100 °C a každý pytlík louhovali osmkrát po 30 sec. Sledovali obsah kofeinu, katechinů a kyseliny gallové. Výsledky ukazují, že při 70 °C byl nejvyšší obsah sledovaných látek ve druhém nálevu, na rozdíl od vyšších teplot, kde byl nejvyšší již v prvním. Studie kromě jiného ukazuje, že pokud byl nálev uchován při 25 °C po dobu 36 hod., klesal počet katechinů; při 4 °C ke změnám nedocházelo. Na jiné stránce se mi podařilo najít práci s částí dostupných grafů. (CA jsou catechiny, GA zřejmě kys. gallová).

První graf ukazuje louhování pu-erhu při různých teplotách, další zřejmě některé z ostatních čajů. Je patrné, že při 85 a 100 °C se většina sledovaných obsahových látek vylouží do prvních čtyř nálevů (přičemž první dva jsou obsahově prakticky porovnatelné a nejsilnější), což je v souladu s obvyklým tvrzením, že první tři nálevy jsou nejlepší. Zároveň je vidět, že pokud bychom se chtěli zbavit významné části kofeinu, vylijeme také látky, podílející se na chuti čaje. Při 70 °C je uvolňování obsahových látek rovnoměrnější. Bohužel, grafy  nejsou zrovna přehledné a tabulky jsou nedostupné. Zkusil jsem tedy vzít data (asi kofeinu) z jednoho grafu pro 85 °C, což bude asi tak ta nejběžnější louhovací teplota,  a přepočítat je na procenta uvolněného kofeinu. Výsledek je rozepsán dole. Vylouhování kofeinu je zase o něco větší než v předešlé studii, pokud je to ovšem kofein, že (možná proto, že se louhuje pokaždé čistou vodou). Dá si říci, že zhruba ve stejných poměrech se louhují i ostatní látky. Shnutí: Když vylejeme první nálev (louhovaný teplotami nad 85 °C), zbavíme se přinejlepším třetiny kofeinu. Spolu s třetinou chuťových látek, tedy v zásadě toho nejchutnějšího nálevu. Co se mě týče, raději bych první tři nálevy vypil a pak list hodil do koše, čímž se dostaneme na stejnou hodnotu přijatého kofeinu.

1. nálev: 29 % vylouženo (29 % kumulativně)
2. nálev: 24 % vylouženo (53 % kumulativně)
3. nálev: 17 % vylouženo (70 % kumulativně)
4. nálev: 9,7 % vylouženo (79,7 % kumulativně)
5. nálev: 7,3 % vylouženo (87 % kumulativně)
6. nálev: 4,9 % vylouženo (91,9 % kumulativně)
7. nálev: 4,9 % vylouženo (96,8 % kumulativně)
8. nálev: 2,4 % vylouženo (99,2 % kumulativně)

Fig-4-The-contents-of-CA-catechins-and-GA-in-pu-erh-tea-infusions-The-same-bag-tea Fig-3-The-contents-of-CA-catechins-and-GA-in-tea-infusions-The-same-bag-tea-was Fig-2-The-contents-of-CA-catechins-and-GA-in-tea-infusions-The-same-bag-tea-was (2)

Cha Dao dále uvádí další podrobnosti k obsahu kofeinu v listu. Záleží například na termínu sklizně (podzimní méně kofeinu), kultivaru, varietě (assamica více), místě pěstování (Asie méně než Afrika), podílu nejmladších listů (tips a následující mají nejvyšší obsah), hnojení (dusíkem povýživené méně), oxidaci listu (čím déle černý čaj oxiduje, tím nižší je obsah kofeinu, ale pokles není zase tak významně velký).

 

 

Mimo čaj: komnaty ozvěny

Mnohé mýty spojené nejen s čajem mají strašně dlouhou trvanlivost. Jeden z důvodů, proč to tak je, popisuje článek na Oslu věnovaný „komnatám ozvěn“. Shrnuje, že na facebooku (a nejen tam) se rádi do skupin shromažďují lidé se stejnými názory a postoji. To nakonec není nic nového, všelijaké kliky, sekty, společnosti, názorové proudy atd. vznikaly odjakživa. Jen je na to teď víc vidět, protože rozsáhlé sdílení a šíření informací je fenoménem dnešní doby. Možná by se ve školách mělo víc vyučovat kritické myšlení a informační etika. No, a každý, kdo se zabývá čajem (i dalšími tématy), by se měl čas od času zamyslet, jestli se s dalšími lidmi nepohybuje v informační komnatě, ve které rezonují jen uznaná dogmata. Protože dogmatismus brání poznání.

Chyby, přání, falšování

Při svém studování čaje se snažím držet se vědeckých faktů, je to zatím ten nejlepší způsob poznávání světa a takto získané poznatky jsou revidovatelné, ověřitelné a dá se o nich zpravidla i věcně diskutovat. Jak už jsme si ukázali dříve, vlastní smysly člověka leckdy šálí, protože si to přeje. Bohužel, ani vědecké poznatky nejsou zcela spolehlivé. Má to mnoho důvodů. I vědci se mýlí, dělají chyby, aktuální úroveň techniky nemusí být dostatečná a také podvádějí. Protože věda je zaměstnání, a kdo má výsledky, má peníze. Obecně vzato se dá říct, že podvodníků mezi vědci bude stejný podíl, jako v celé populaci, takže celkem málo. Ale jsou. Problém popisuje článek na Technetu.

Jeden princip takového podvodu popisuje tento článek, který hovoří o tom, jak se podařilo vytvořit a rozšířit informaci, že lidé na low-carb dietě hubnou rychleji, když každý den snědí čokoládu. V tomto případě se jednalo o úmyslný čin, který měl prokázat, jak snadné je takový špatný výzkum dostat do médií. Pro získání statisticky signifikantních výsledků použili autoři p-hack, který je založený na tom, že na malém vzorku lidí se zkouší velké množství faktorů. Výsledek pak je falešně pozitivní. K tomu, aby výsledek dostali autoři ven a dodali mu zdánlivou solidnost, využili fake odborný časopis a znalosti, jak takový fakt lákavě předložit novinám.

No, čaj je, jak známo, většinou čínské provenience, a mnohé odborné články o něm také z Číny pocházejí. A z oblasti Asie pochází také mnohé podvodné „vědecké“ časopisy, jak popisuje článek na Technetu. Takže je potřeba veškeré informace spojené s čajem důkladně zkoumat, zvláště pokud se jeví mimořádně lákavě.

Vliv ceny II

Na blogu Life in teacup jsem našel zajímavý link na tento pokus. Vyplývá z něj, že u pacientů, kterým bylo podáno placebo proti bolesti, zafungovalo výrazně lépe takové, které bylo označeno jako dražší (2,50 dolaru) a vybaveno pěknou barevnou brožurkou, která ho vychvalovala. Konkrétně v tomto případě placebo zabralo u 85 % testovaných, zatímco když byl lék za deset centů, fungoval jen u 61 %. To je ten samý efekty, na který jsem upozornil už nedávno, a sice, že dražší věci chutnají lépe nezřídka proto, že jsou drahé, a tedy se od nich lepší chuť očekává. Inu, víra je vedlejším produktem mentálních procesů založených na omylu a poháněných omylem. A zřejmě za to můžou i geny. Nicméně to může mít i nějaké ty  benefity.

Čaj a snižování cholesterolu

K mnoha benefitům přičítaným pití čaje se řadí také snižování hladiny cholesterolu. Je to axiom, se kterým se člověk v textech věnovaných čaji setkává velice často, aniž byl nějak doložen. Pídil jsem se tedy, zda existuje nějaká odborná práce na toto téma. A existuje. Nejedna. A výsledky nejsou tak moc superrůžové, jak se z mnoha jásavých textů o čaji zdá. Ještě bych předeslal, že s cholesterolem to není úplně jednoduché. Není ani tak rozhodující, jaká je jeho hladina, mnohem důležitější se jeví poměr apolipoproteinu B ku apolipoproteinu A. Podrobněji to vysvětluje tento populárně naučný článek. Podrobněji pak tuhle a tady je vzadu graf ukazující, při jakém poměru je jaké riziko. Je třeba vzít v úvahu, že znalosti se v oboru dost rychle vyvíjejí, stejně tak jako pohled na cholesterol. Oba apolipoproteiny, stejně tak jako hladiny HDL a LDL cholesterolu atd. si člověk může nechat za relativně nízký peníz stanovit v laborce, kdo chce vědět víc, může si zajít na sonografii krkavic atd.

Tato studie z roku 2003 na celkem malém vzorku lidí při použití černého čaje ukazuje dosti malé snížení hladin cholesterolu. Bohužel není dostupná celá. Podle uvedeného shrnutí poklesl celkový cholesterol o 6,5 %, LDL o 11,1 %, apolipoprotein B o 5 % a lipoprotein (a) o 16,4 % v porovnání s placebem s obsahem kofeinu. Pokud se výsledky porovnávaly proti placebu bez přidaného kofeinu, celkový cholesterol klesl o 3,8 %, LDL o 7,5 % přičemž další typy cholesterolu atd. se neměnily. Vysvětlení souhrn neposkytuje, ani použité dávky a konkrétní typ čaje. Proč je tu rozdíl těžko říct. Kofein byl podezřelý z toho, že poněkud zvyšuje hladinu cholesterolu, pak se ukázalo, že za to spíše může terpen kafestol obsažený v kávě (nefiltrované přes papír).

Tato studie na zvířatech (s vyvolanou vysokou hladinou cholesterolu) ukazuje razantní snížení obsahu cholesterolu (o 60 %), a dalších složek ještě více,  při použití extraktů ze zeleného čaje obohacených catechinem. Látka zjevně inhibovala syntézu cholesterolu a ovlivňovala receptory. Je to nicméně jen laboratorní pokus a jeho výsledky platí především pro konkrétní podmínky. Přenos do reality nemusí nutně dopadnout stejně. Tahle studie zase naznačuje, že látky obsažené v čaji by mohly snižovat vstřebávání tuků ve střevě, přešlá zmíněná zase nezaznamenala vliv na vstřebávání cholesterolu ze střeva (pokud to dobře chápu).  Tady je k dispozici metaanalýza čtrnácti pokusů, ze které vyplývá, že pití zeleného čaje prokazatelně snižuje hladiny celkového cholesterolu, problematického LDL cholesterolu, zatímco na HDL nemá prokazatelný vliv. Nicméně, ty hodnoty poklesu jsou malé.

Tomu odpovídají i moje zkušenosti s hodnotami cholesterolu v krvi, které byly z období, kdy jsem si dal čajovou pauzu a kdy jsem pil čaj normálně. Rozdíly v hodnotách celkového cholesterolu byly tak 3-4 desetiny, což nemělo valný význam. Nicméně, čaj zjevně o trochu hladinu cholesterolu snižuje, což je malé plus k jeho dalším pozitivním účinkům. Možná bych se mohl časem dokopat k tomu, že budu pít měsíc jeden typ čaje, nechám si změřit cholesterol, pak jiný typ, pak si dám pauzu atd. Imo to ale bude zbytečné a stejně by to chtělo, aby se na pokusu podílelo více lidí. Vzhledem k nízkému efektu u čaje bude ale rozhodně významnější udržovat tělo sportem, vyhnout se nadváze, nikotinismu a zařadit do jídelníčku přiměřené množství zeleniny (vláknina má tuším zhoršovat resorpci cholesterolu ze žlučových kyselin, což by v zásadě mělo mít i ten benefit, že se sníží resorpce bakteriálních toxinů, které se žlučí vylučují, nicméně info o toxinech ve žluči jsem jen jedním okem zahlíd na webu k borelióze, kde jsem hledal nějaká moudra, protože furt nevím, proč mě všechno bolí. Tedy, western blot na borelii byl komplet negativní, což může buď znamenat skutečně negativní výsledek, nebo to imunitní systém odpískal).