Fenghuang Mi Lan Dancong oolong

Přinesl jsem z Teamountain fénixový oolong Fenghuang něco Dancong oolong. Akorát že nedokážu pořádně přečíst popis na pytlíku, což je troška mrzuté. Edit: je to Mi Lan.

Vůně suchého listu je pečená, zaschlá fermež, trochu citrusová vůně. Vůně mokrého listu je výrazná, parfémová, citrus trochu do grepu, med, „oolongová kopřiva“  Barva suchého listu je hnědočerná, mokrého je tmavě zelená, sem tam hnědavý kousek. Lístky spíše menší, pevněji svinuté, žádné zlomky a prach atd. Barva nálevu světleji ořanžová.  Chuť nálevu je hladká a plná, s nepatrnou osvěžující hořkotrpkostí, citrusová do grepova, trošku do medového plástu, dlouho se drží v puse. Dochuť citrusová. Vůně z šálku mléčný karamel, trochu citrus. Stress test třetího nálevu dal intenzivnější chuť s mírně vyšší hořkostí, ale ta byla spíš tak slabší až střední, ne taková ta tříchlapská (dva čajmena držej, třetí do něj leje čaj), která se objevuje u horších dancongů.

Čaj jsem si připravil ještě ještě jako gong-fu své minikonvičce a byl úplně libovej. Výrazná dlouhotrvající chuť, střední až silná sladkost a dlouhotrvající vůně ve výdechu (liči, nějaký citrus, orchidej).

Cena kolem osmi korun za gram. Preferuji.

Příprava 1 g/50 ml, oplach, napaření, vařící voda, první nálev cca 20 sec, druhý 10 atd.

Zajímalo by mě, jestli někdo nabízí parfémy s vůní oolongu, protože takovýhle by se mi líbil.

Reklamy

Prastaré stromy pana Fujimota

Čajovna Teamountain uspořádala minulou neděli zajímavou ochutnávku čajů. Přivezl je pan Fujimoto, Japonec žijící v Číně v oblasti Xishuangbanna, což je nejjižnější část Yunnanu. Pan Fujimoto se zaměřil takřka výhradně na produkci vysoce kvalitních čajů z gu-shu, prastarých čajovníků. Což znamená stromy staré stovky let. Podle toho, co vyprávěl, výprava za takovým materiál znamená tříhodinový pochod do pralesa, několik hodin trhání listí vysokých stromů, a pak samozřejmě pochod zpět (což znamená malé objemy zboží). Kromě jiného hovořil o změnách, které v Číně probíhají. Farmáři oproti minulosti bohatnou, práce je tedy o něco dražší, což také rezultuje ve vyšší cenu. Do určité míry se také mění klima některých čajových hor. Pěstitelé gumovníku totiž vykáceli les, který rostl v jejich podhůří. Z něj se však odpařovala voda, která se v chladnějších horách kondenzovala v mraky a mlhu. Té v důsledku vykácení lesa ubylo, což se podle pana Fujimota zřejmě projeví v chuti čaje. Mlha totiž halila čajovníky v době intenzivního slunečního svitu a omezovala přeměnu aminokyselin na (hořké) katechiny.

Podívejme se ale přímo na čaje. Nakonec jsme ochutnali celkem šest čajů pana Fujimota. Nejprve tři červené, přičemž první byl (pro porovnání) ze stromů starých jen 50-70 let, další pak měly podle poskytnutých informací stáří 300-800 let, pocházely z oblasti na západ a na východ od řeky Mekong. První čaj měl výraznější hořkost mandlového typu, ale také vůni a chuť muškátu a sušených švestek a k tomu značnou sladkost. Vysoká sladkost byla charakteristická pro všechny prezentované čaje. S takovou úrovní jsem se zatím setkal velice zřídka (a nabízí se otázka, jak musely chutnat čaje, které se do Evropy dovážely za starých časů). Je třeba říct, že mezi jednotlivými čaji nebyl žádný přerušovač, takže se dost těžko hodnotí jejich charakter, protože podle mých zkušeností je chuť následného čaje mírně ovlivněna tím předešlým. Pro další dva červené čaje byla charakteristická nižší hořkotrpkost, samozřejmě intenzivní sladkost připomínající řepný cukr, a intenzivní vůně muškátu a sušených švestek. Chuť v ústech byla silná a dlouho přetrvávala. Nálev byl celkem tmavý a mokrý list hnědý.

Poté přišla na řadu dvojice mladých shengů, první měl pocházet se stromů starých 200-400 let, druhý z 300-800 let. Také tyto čaje byly výrazně sladké, spíše ale medově, s výraznou květinovou chutí a vůní, která opravdu dlouho přetrvávala v ústech. Lišily se v podstatě jen hořkotrpkostí. První čaj měl navíc znatelný chladivý, mentolový efekt v ústech a trochu citrus. List byl zelený.

Posledním prezentovaným vzorkem byl shu pu-erh z roku 2010. Velmi hladký, plný a sladký čaj s jemnou hořkostí mandlového typu, bez nepříjemných kompostovacích pachů, jen s lehkou zemitostí.

Přípravy čaje se ujal Martin Hanuš z Klikova, voda se ohřívala v bofuře nad lihovým vařičem (byť se doplňovala z rychlovarky) a čaje se připravovaly v konvičkách. Shu puerh pak připravil pan Fujimoto, použil jednu z konviček Martina Hanuše, se kterou má dobré zkušenosti a která podle něj výborně funguje právě s tímto čajem.

A kolik takové čaje stojí? Nemálo. Červené čaje měly cenovku 4250 Kč za 180 g koláč. Shengy myslím obdobně, ale zahlédl jsem tam koláč s cenou zhruba dvojnásobnou. Cena za účast na ochutnávce byla ale spíše symbolická a šlo o jedinečnou příležitost k tomu, aby si člověk zkalibroval chuť a zjistil, jak by čaj mohl, nebo možná měl, chutnat. Navíc Teamountain akci pěkně připravil, takže to byl pěkně strávený večer.

Vlevo Martin Špimr z Teamountain, vpravo pan Fujimoto

Vlevo Martin Špimr z Teamountain, vpravo pan Fujimoto

Martin Hanuš připravuje čaj

Martin Hanuš připravuje čaj

Koláč červeného čaje

Koláč červeného čaje

Marin Hanuš slévá vodu, kterou se ohřívaly šálky

Marin Hanuš slévá vodu, kterou se ohřívaly šálky

Vlevo list červeného čaje, vpravo mladý sheng

Vlevo list červeného čaje, vpravo mladý sheng

V popředí list mladého shengu, v pozadí červené čaje

V popředí list mladého shengu, v pozadí červené čaje

Čaje, které pan Fujimoto přivezl

Čaje, které pan Fujimoto přivezl

 

Pan Fujimoto připravuje shu puerh v konvičce od Martina Hanuše

Pan Fujimoto připravuje shu puerh v konvičce od Martina Hanuše

Soustředění při nalévání čaje

Soustředění při nalévání čaje

Fotografové si přípravu čaje také užili

Fotografové si přípravu čaje také užili

 

 

Fujian Zhenghe Da Bai Lu Cha

Druhým zeleným čajem, který jsem si koupil v Teamountain, byl Fujian Zhenghe Da Bai Lu Cha. Barva suchého listu je tmavěji zelenošedá, tipsy stříbřité, mokrého tmavěji zelenožlutá. Vůně suchého listu připomíná sušený pomeranč a kakao, mokrého je výrazně bujónová zeleného čaje, trochu čokoláda. Barva nálevu je světlej žlutohnědá. Chuť je plná, středně sladká, prakticky bez hořkosti a trpkosti, středně až výrazněji citrus, čokoláda, zelený čaj, umami. Dochuť citrusová. Ve výdechu trochu mandle. Stress test třetího nálevu dal výraznější, ale celkem příjemnou, hořkost. Další nálev pitelný. Efekt stimulační. Dobré pití. Docela mi připomnělo mao chu na výrobu puerhu.

2 g/75 ml, 1 min. louhování, 85 °C

Zhejiang Semi Wild Mao Feng

Zhejiang Semi Wild Mao Feng je zelený čaj, který jsem si přinesl z Teamountain.

Barva suchého listu tmavěji zelenošedá, lístky jsou drobné, barva mokrého žlutozelená. Vůně suchého listu je intenzivní, připomíná mi sušená sladká rajčata s trochou jasmínu. Vůně mokrého listu intenzivní, bujónová, zelenočajová. Barva nálevu světlounce žlutozelená. Chuť je plná bujónově čajová, s akcentem sušeného ovoce (furt mi to trošku připomíná ty sušený vyzrálý rajčata), lehce až středně sladká, prakticky bez hořkosti a trpkosti. Stress test třetího nálevu dal jen mírně vyšší hořkost. Pěkný zelenáč.

1 g/75 ml, 1 min, cca 85 °C, ale asi bych dal vyšší koncentraci. Dělal jsem to s minerálnější vodou, lepší by myslím byla nějaká méně mineralizovaná.

Da Hong Pao (Teamountain)

Šel jsem nedávno kolem Teamountain, tak jsem se tam zastavil a byl to příjemný podvečer se zajímavými čaji. Koupil jsem tam i pár čajů. Jedním z nich je wuyi oolong Da Hong Pao.

Barva suchého listu je tmavě hnědá, mokrého tmavě hnědá a tmavě zelená. Vůně suchého listu je mírně pečená, s výraznými medovými tóny, mokrého pečená, s mírnými tóny pečeného ovoce, kopřivy, medu. Barva nálevu světleji hnědožlutá. Chuť je výrazně sladká, s tóny pečeného ovoce, stopa oolongové mléčnosti. V dochuti květinové tóny, citrus, med, dlouho se drží. Prakticky bez hořkosti a trpkosti. Stress test třetího nálevu dal jen mírně zvýšenou trpkost s hořkostí. Nálev po stress testu slabší, ale pitelný, další především sladké. Čaj je vícenálevový. Efekt relaxačně sedativní. Preferuji, řek bych.

2 g/75 ml, 1 minuta, vařící voda.

Cena tuším 7 Kč/1 g.

Třicetiletý Ping Lin Bao Zhong

Druhým starým materiálem z Teamountainu je třicetiletý Ping Lin Bao Zhong, skladovaný suše.

Barva suchého i mokrého listu je tmavá. Vůně suchého listu je medově sladká se znatelným sušeným ovocem (trochu jablečné a hruškové křížaly). Vůně mokrého je výrazně sladká s kombinací ženšenu (stará medicína) a sušeného ovoce. Barva nálevu medově hnědá, barví rychle. V chuti je jemná, příjemná hořkost obalu jader vlašského ořechu, prakticky bez trpkosti, stará medicína, lehká chladivost a střední sladkost, trochu sušené ovoce, chuť je pěkně hladká. V dochuti lehce stará medicína, obaly lískového ořechu. Efekt spíše mírněji relaxační. Mnohonálevový materiál. Cena 6 Kč za gram. Preferuji.

Čtyřicetiletý Ping Lin Bao Zhong

Doneslo se mi onehdá po větříčku, že Teamountain někde vyštrachal opravdu staré oolongy a má je v nabíce. Nyní jsem se tam konečně dostal a hned jsou otestoval vlhce skladovaný čtyřicetiletý Ping Lin Bao Zhong.

Je to rozhodně zajímavý kousek a na první pohled by ho člověk mohl zaměnit s výborně vyzrálým zeleným pu-erhem. Jak mokrý, tak suchý list je tmavě hnědý, vůně suchého je neznatelná, mokrého výrazné staré (práchnivé) dřevo a ženšen. Barva nálevu tmavěji hnědá. Chuť je s velmi slabou hořkostí, která se objeví při delším louhování a v pozdějších nálevech, žádná kyselost ani trpkost. Samotná chuť je kombinací starého dřeva a řekněme pečenějšího wuyi oolongu, trochu medicinální, s výraznou sladkostí tmavého třtinového cukru. Čaj je opravdu mnohonálevový, v pozdních nálevech převažuje sladkost. Čaj byl nenásilně stimulační, s lehce relaxační složkou. Podle mého vyžaduje trochu delší louhování a větší koncentraci, aby chutě vynikly, ale prakticky se nedá přelouhovat. Cena tuším kolem 20 Kč za gram.

Pozoruhodný materiál bez nepříjemných pachů a chutí, osobně si myslím, že ho ocení především znalci. V takovém případě bych asi doporučil vyhradit si na pití několik hodin a více lidí.