Likvidace pisivek: řešení

Konečně jsem dokončil všechny pokusy potřebné k tomu, abych našel spolehlivou možnost likvidace pisivek, nalezlých do obalů čaje. Sledoval jsem mortalitu škůdce, vliv ošetření na mikroflóru na čaji a také na chuť. Další informace k jednotlivým metodám jsem sepsal zde.

Summary: To kill booklice (Psocids) on the pu-erh cake I used „vacuum“ packaging and oxygen absorber (ATCO). After three days they was dead. I have not found any negative effect on the microflora, taste and aroma of tea.
Another option is to use the microwave, but it slightly affects the taste of tea (light roasting). Booklice can also be destroyed by freezing: 1 day at -17 ° C.

Co se týče chuti, zjistil jsem, že když se čaj naláme a nechá vystavený působení vzduchu, tak již během tří dnů (a spíše dříve), se mírně změní jeho chuť – zjemní se, je hladší a trochu poklesne hořkost. Zároveň ale také zeslábne sladká a ovocná složka vůně mokrého listu. V šálku to nicméně není cítit. To je třeba brát v úvahu při hodnocení, protože porovnávací kus jsem bral přímo z cihly (měl jsem odlomit ve stejný okamžik dva porovnatelné kousky, teď již to vím; také bude určitě hrát roli, zda se odloupne kousek z povrchu nebo vnitřku.). Jako definitivní řešení jsem se rozhodl použít vakuování s absorbérem kyslíku – neobjevil jsem u tohoto postupu žádný negativní vliv na sledované parametry. Nevylučuji ale možnost jiných zkušeností u jiných uživatelů. Pro spolehlivější výsledky by bylo potřeba pokus opakovat s větší četností. Moje pokusné metody byly obecně dosti jednoduché. Nezkoumal jsem ani přežití vajíček. V zásadě by asi možná stačilo nechat koláče vyschnout při cca 45 % RVV, pisivky by to neměly přežít. Takové vlhkosti nicméně v místnosti dosahuji jen v zimě.

„Vakuování“ a odstranění kyslíku

První pokus ukázal, že pisivky bez problému přežijí prosté uzavření do vakuovacího pytle, ze kterého se vysaje vzduch vysavačem (vakuum samozřejmě nevznikne). Bylo tedy nutno přistoupit k odstranění kyslíku pohlcovačem. Mezipokus ukázal, že pisivky bez problémů přežijí v uzavřené plastové krabičce bez vody a krmiva týden, a to při RVV cca 55 %. Uzavření s pohlcovačem kyslíku ukázalo, že za 24 hodin pisivky zmalátní a odmítají se pohybovat, druhý den již byly mrtvé a třetí den byly mrtvé naprosto spolehlivě. Nicméně je možné, že vajíčka vydrží více. Změna chuti: porovnal jsem vzorek z pokusu s čajem čerstvě uloupnutým a nezaznamenal jsem žádnou změnu v barvě nebo chuti. Vzorek z pokusu měl o něco méně intenzivní vůni mokrého listu a nepatrně jemnější chuť, ale to přičítám spíše faktu, že byl nějakou dobu odloupnut a trochu vyvětral. Použil jsem kyslíkový absorbér Atco a vycházel jsem z této metodiky pro zrniny, obdobně také ze zkušeností pana Hojo, který nechává pu-erh dozrávat v bezkyslíkové atmosféře. Jeden pytlíček absorbéru vychází na 5 Kč a odstraní kyslík ze dvou litrů prostoru (pro balení po 50 ks, podle informací výrobce – existují různá balení a velikosti absorbérů). Bohužel, indikátor obsahu kyslíku ve vzduchu mi firma nedodala, protože mají jen velká balení (dodávka absorbéru proběhla rychle a ochotně). Existují sice elektronické indikátory, ale ty nejsou levné. Při vakuování hlavního vzorku tedy použiji biologický indikátor – malou plastovou krabičku s několika pisivkami (nedokážou vyšplhat ven, ověřeno). Postup je následující: zamrazím absorbér kyslíku, pak se reakce spustí později, koláče vložím do vakuovacího obalu (co se používá na polštáře a tak), vložím absorbér v mističkách (bo exotermická reakce při pohlcování, ale jen cca 55 °C), uzavřu, vysaji vzduch a nechám tři dni působit. Pokud budou kontrolní pisivky poté zdechlé, koláče půjdou po kontrole do bedny. Edit: zahrátí absorbéru je nevýznamné, stačí ho naházet mezi koláče.

Mikrovlnka

Při ohřátí čaje v mikrovlnce je třeba postupovat velice citlivě. Při 25 sec se čaj dosti ohřeje, rozvoní a odpaří hodně vody. Při 40 sec začíná doutnat. Změna chuti při ohřátí po dobu 25 sec.:  nepatrná, ale zdá se mi, že je tam efekt, která připomíná čaje, které si člověk před použitím opraží – chuť se o něco zvýraznila a získala mírně opražený tón. Vliv na mikroflóru nepovažuji za prokazatelný. Vliv na mortalitu jsem nezkoumal, vycházel jsem z již dostupných výsledků uvedených v souhrnu.

Zamražení

Zamražení v mrazáku, kde se teplota pohybuje v rozmezí 15-20 °C pod nulou, zlikvidovalo pisivky během 24 hodin naprosto spolehlivě. Změna chuti: zamražený vzorek se jevil maličko jemnější v chuti, jako by mírně ustoupily hořčiny – zjevně bylo ale příčinou vystavení nalámaného vzorku vzduchu. Určité riziko představuje kondenzace vlhkosti na koláči poté, co se vyndá z mrazáku. Bylo by potřeba pečlivě hlídat opětovné uschnutí. Vliv na mikroflóru jsem nezaznamenal. Nepozoroval jsem ani vliv na strukturu listu.

Existuje samozřejmě námitka, že mrtvé pisivky zůstanou na čaji. Na to máme oplachovací nálev a pak, protein je protein. Skladištní škůdci doprovázejí člověka odedávna, takže jejich kousky tvoří vcelku normální složku potravy.

Reklamy

Pisivky – možnosti likvidace

Pisivky patří mezi méně významné drobné skladištní škůdce. Mohou se ale přemnožit a problémy s nimi mívají například ve sbírkách, ať soukromých, tak v muzeích. Živí se kdečím, od plísní po všelijaký organický odpad – podle konkrétního druhu. Je to velmi drobný hmyz, který se celkem rychle pohybuje. Praktická poznámka – když rozbalíte koláč, tak pisivky na chvíli strnou a v prachu je nelze najít. Je třeba chvíli počkat, až se začnou pohybovat.

Biologie je celkem jednoduchá – jedná se o hmyz s proměnou nedokonalou, takže z vajíčka se vylíhne larvička, která prakticky vypadá jako dospělec, jen je drobnější a světlejší. Samička může naklást až 100 vajíček, vývoj trvá asi měsíc při 27 °C a 75 % vlhkosti, dospělec žije devět měsíců. Má mít jednu generaci za rok (zřejmě ale více, podle druhu). Nevyhovuje jí vzdušná vlhkost pod 50 % – vysychá. Možnosti likvidace jsou.

Chemie

Nic co bych v čaji chtěl, ale jen pro pořádek – pisivky jsou zjevně citlivé vůči většině používaných insekticidních účinných látek. Určitě by šly zlikvidovat i nějakými komerčními fumiganty, ale kyanovodík dneska neprodají každému. Možná by šlo vhodnou nádobu zalít i nějakým inertním plynem těžším než vzduch, což by vedlo k udušení škůdce.

Vysoká teplota (mikrovlnný ohřev)

Pisivky má zahubit teplota 50-60 °C po dobu 2-3 hodiny. Takové prohřátí koláčů by jim možná neuškodilo. Ale naštěstí tu máme mikrovlné trouby. Princip fungování spočívá v tom, že mikrovlnné záření rozkmitá (především) molekuly vody – a kmitající molekula je „teplá“ molekula. Tedy, co obsahuje hodně vody, to se také hodně ohřeje. A pisivky jí obsahují dost. Metoda využívající mikrovlnný ohřev se používá například při likvidaci pisivek nalezlých do knih (na linku je pěkný souhrnný článek ke škůdcům a jejich likvidaci). Je uvedeno, že pro likvidaci pisivek uvnitř knih stačí 20-30 sekund v mikrovlnce. Taková expozice by neměla poškodit mikroflóru koláče. Když se totiž tímto způsobem sterilizuje půda, trvá to 15 min a musí být dostatečně vlhká, přičemž teplota uvnitř musí přesáhnout 80 °C. A, upřímně řečeno, ani to není stoprocentní záruka, proto jsou metody sterilizace mnohem komplexnější. Například se sterilizace opakuje po 24 hodinách, kdy vyklíčí i ty odolnější spory. Je třeba tedy vzít v úvahu, že vajíčka pisivek jsou o něco odolnější, ale v zásadě pokusy ukázaly, že teplota 51 °C je pro likvidaci dostatečná. Tady se hovoří o využívání mikrovlnky ke sterilizaci s tím, že dvě minuty stačí ke spolehlivé likvidaci většiny patogenů (u vlhkého materiálu). Takže si asi přeci jen raději namíchám nějaký agar a efekt mikrovlnky na mikroflóru koláče otestuji předem. První poznatky: Při 30 sec. na plný výkon se čaj výrazně ohřeje a odpaří se z něj voda (překvapivě docela dost). Při 40 sec začíná doutnat.

Nízká teplota

Nízká teplota funguje. Rozhodně ta pokusná pisivka, kterou jsem strčil do mrazáku při -15 až – 20 °C na necelých 24 hodin nevykazuje žádné známky jakéhokoliv pohybu, i když teď strávila hodinku na sluníčku. I výše zmíněný dokument potvrzuje využívání zamrazení na -17 °C pro likvidaci skladištních škůdců. Otázku vlivu na prospěšnou mikrofloru na koláči ještě otestuji, obecně ale půdní houby a bakterie jsou na zamrzání zvyklé. Nějaké koláče jsem teď mrazákem prohnal a nejeví na první pohled žádné změny. Je třeba nicméně opatrně postupovat při rozmrazování, asi bude lepší postupné „povolování“. Stejně tak je potřeba je dát do vhodného obalu, aby nenatáhly zápachy. Teoreticky by také možná stačilo bednu přes část zimy strčit na mráz. Málo kdo si uvědomuje, jaké dobrodiní je mrazivá zima z pohledu likvidace škůdců a dalších patogenů.

Vakuum

Vakuování s odstraněním kyslíku je také jednou z technik, jak zlikvidovat skladištní škůdce. Dokonce je k tomu k dispozici obsáhlý pokus. Ukazuje, že zavakuování s přidáním absorbentu kyslíku škůdce během několika týdnů spolehlivě zlikviduje.

Postup

Takže postup pro likvidaci pisivek bude následující. Koláče jsem vyhodil z bedny a pomalu vysychají. To zničí část populace. Bednu důkladně vysaju a vyhřeju hořákem. Udělám si pokus, jak koláčová mikroflora reaguje na různě trvající ohřátí v mikrovlnce, v případě přijatelného výsledku čaje proženu skrz. A pro příště – karanténa pro každý nový přírůstek, respektive koláč půjde do bedny až poté, co projde mikrovlnkou nebo jinou formou likvidace škůdců. Něco k tomu napsal i MarshalN, ten zase mikrovnku nedoporučuje.

Definitivní řešení problému, pro které jsem se rozhodl, jsem popsal zde – jako optimální se ukázalo „zavakuování“ s absorbentem kyslíku. Pisivky se udusí.