Opět překročení limitu pesticidů u dovezených čajů

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v rámci průběžných preventivních kontrol potravin z dovozu zjistila dvě nevyhovující šarže čajů původem z Číny. Informovala o tom v tiskové zprávě. Šarže SZPI nevpustila do vnitřního trhu EU z důvodu přibližně pětinásobného překročení maximálního povoleného limitu pro přítomnost pesticidů.

Čaj označený BaiYaQi Lan nevyhověl při rozborech pro přítomnost pesticidu lufenuron (insekticid). Právní předpisy stanovují maximální možnou koncentraci na 0,02 miligramů na kilogram (mg/kg), širokospektrální laboratorní rozbor ale potvrdil koncentraci ve výši 0,099 mg/kg.

Čaj označený JasminePearl nevyhověl při rozborech pro přítomnost pesticidů buprofezin (insekticid) a dinotefuran (insekticid). Širokospektrální laboratorní rozbor potvrdil u vzorku koncentraci buprofezinu ve výši 0,18 mg/kg (právními předpisy stanovený limit: 0,05 mg/kg)a koncentraci dinotefuranu ve výši 0,051 mg/kg (právními předpisy stanovený limit: 0,01 mg/kg).

Dodavatelem uvedených šarží čaje je společnost CHANGSHA WUFENG TEA CO., LTD, ADD.: 325, Xingsha Ave., Xingsha, Changsha, HUNAN, Čína. Příjemcem zásilky v ČR je společnost Expect spol. s r.o.,Husova 23, Hořice 50801.

Mimochodem, žádná z uvedených insekticidních účinných látek není v ČR registrována pro použití, první dvě byly, ale jejich užívání je již dlouho ukončeno.

 

Stopka pro černý čaj

Jak informovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, její inspektoři ve spolupráci s Celní správou Praha-Ruzyně zabránili vstupu do vnitřního trhu EU zásilce černého čaje s překročenými limity u čtyř druhů pesticidů. Inspektoři odebrali vzorek ze zásilky o celkové hmotnosti 90 kg v celním prostoru letiště. Jednalo se o zásilku čaje označeného Black tea, výrobce a dodavatel dle průvodní dokumentace: VICONY TEAS CO. LTD., země původu: Čína. Příjemcem v ČR je společnost Amana s. r. o.

Z laboratorní analýzy SZPI u vzorku odebraného ze zásilky vyplynulo, že šarže překračuje povolené limity u pesticidů acetamiprid, chlorpyrifos, imidacloprid a isoprocarb, a to dvou až téměř čtyřnásobně. Inspekce neprodleně přijala opatření zabraňující vstupu zásilky do vnitřního trhu a spotřebitelé tak nebyli nevyhovujícímu zboží vystaveni.

Inspekce kontrolovala čajovny

V rámci rozšíření kompetencí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) o provozovny společného stravování od začátku roku 2015 uskutečnili inspektoři SZPI kontrolní akci se zaměřením na jakost a bezpečnost čajů a tabáku do vodních dýmek v čajovnách. Inspekce o tom informovala v tiskové zprávě. Jak dále uvádí, provozovatelé čajoven často dovážejí uvedený sortiment přímo ze zemí původu, čímž se zboží liší od nabídky v tržní síti, kde SZPI vykonává kontrolu již dlouhodobě. Při kontrole a hodnocení se inspektoři zaměřili zejména na obsah pesticidů u čajů a dodržení hmotnosti, obsahu tabáku resp. nikotinu a odpovídajícího označení u tabáku.

V rámci kontroly inspektoři SZPI odebrali k laboratorní analýze 28 vzorků čajů ve 23 provozovnách. Z těchto vzorků bylo 14 čajů černých a 14 zelených a bílých. Z hlediska země původu pocházelo 15 odebraných vzorků z Číny, šest z Indie, dva z Japonska a po jednom vzorku ze Srí Lanky, Nepálu, Tchaj-wanu a Keni. Hodnoceným parametrům nevyhověly dva vzorky z Číny, a to překročením obsahu reziduí pesticidů. Výsledky hodnocení vzorků tabáku do vodních dýmek bylo zcela uspokojivé, všechny hodnocené vzorky vyhověly požadavkům na označování, hmotnost i obsah nikotinu.

Relativita čajové chuti

Narazil jsem a to už u espressa. Jiné množství kávy v páce, jiná teplota spařování, jiná voda, jiná délka extrakce, jiná teplota – a celkový dojem z nápoje se náhle změní, byť základní chuťová charakteristika zůstává zachována. Ale mění se – v důsledku odlišných parametrů extrakce – „význam“ jednotlivých složek, resp. jejich zastoupení, takže výsledek může být dosti odlišný.

U čaje je to samozřejmě stejné a možná ještě složitější. Když si testuji čaje (tedy především mladé shengy), používám ten samý porcelánový gaiwan, tu samou vodu o té samé teplotě, stejnou dobou louhování, stejnou hmotnost lístků atd. Snažím se tedy o shodné parametry. Ale to je vlastně špatně. Každý čaj je jiný a aby vynikly jeho přednosti, potřebuje přípravu přizpůsobenou jeho vlastnostem. Třeba delší čas louhování. Nebo kratší – což tedy platí především pro staré pu-erhy, kde je pět vteřin někdy tak akorát, u prvních nálevů je někdy vhodné zalít a vylít, protože doba slévání je několikavteřinová, což zcela stačí. Výsledkem by měl být pěkně plný nálev, který je chuťově optimální pro konkrétního konzumenta. To je také samozřejmě velmi subjektivní pocit. A jeho dosažení potřebuje nějaké to laborování s čajem, především množstvím lístků a délkou extrakce. Čímž se zase vracíme na začátek. Otestování čaje za (relativně) standardizovaných podmínek poskytne představu o tom, co je materiál zač a jak se k němu chovat. Některý má plný nálev již při prvním slití (nebo druhém ev. třetím u hodně pevně lisovaných materiálů), jiný je vodnatý, což naznačuje, že bude zřejmě slabší.

Proto si občas dělám stress test – nechám zhruba druhý nebo třetí zálev stát na lístcích několik minut, pak se většinou ukáže, co je materiál zač. A čaje, které mě zaujmou, pak hodím do svojí 95 ml konvičky, většinou v množství 4 g, a otestuji je definitivně, uživatelsky. I v těchto případech se chutě změní. Většinou jsou potlačeny stopy kyselosti a nějaké jemnější chutě, které vyniknou v naředěnějším nálevu.  Tím se dostanu k zjištění, zda je čaj zajímavý pro mne – při běžné konzumaci. Jiný čajomil může mít jinou citlivost například na hořkost, jiné preference a jinou interpretaci různých odstínů chutě, nebo dokonce odlišnou fyziologickou odezvu. Rozdal jsem pár vzorků, některé byly na mne moc hořké, jiné způsobovaly čajovou „opilost“. Výsledek degustace dotyčnými byl ale celkem jiný než moje zkušenost. Čaj nebyl hodnocen jako nepříjemně hořký, opilost se nedostavila atd. Čímž chci především říci: moje popisy čajů vycházejí z mojí zkušenosti, mých preferencí, mého vzorku, mojí vody, přípravy atd. Dá se asi říct, že některé znaky lze brát jako přenositelné – výskyt chuti vlhkého skladování, uzenosti, teplá bylinná chuť starších materiálů, možná i typ hořkosti a přítomnost návratu sladkosti, chladivosti, kafrová vůně, vůně lesního ovoce na sluncem zalité pasece, vůně sušeného ovoce. Ale co se týče intenzity těchto chutí nebo vnímání intenzity hořkosti, různých variant ovocnosti a jejich interpretace, tam se asi budu s jinými hodnotiteli rozcházet.

Takže pokud by se někdo eventuálně chtěl při výběru čaje řídit mými poznámkami, měl by nejdřív zjistit, zda máme shodné chutě (a vodu). Nějakou dobu jsem přemýšlel nad tím, zda by nebylo zajímavé založit skupinu lidí, která by se občas sešla nad zajímavým čajem a zhodnotila ho. Ale obávám se, že na to nemám dost času. Spíš by se šikla skupina, která by se podílela na nákladech na analýzu čajů na obsah pesticidů, protože mám o některých materiálech pochybnosti. Což by znamenalo zaplatit nálady na 100 g čaje a cca 2500 – 3000 Kč za analýzu. Teoreticky by se na takový projet dalo asi v Evropě dalo sehnat dost lidí, kteří mají rádi pu-erh a nakupují přímo v Číně. Ale úplně si dokážu představit ty spory o tom, co otestovat. Možná by se sem dalo přidat pay-pal tlačítko „donate“ a výnos by se dal použít právě na analýzy. Jenže dost pochybují, že by tenhle blogísek (tfujtajb, to je slovo, co?!) dosáhl slovutnosti páně Fuxoftova FFFilmu, protože na filmy čučí většina populace, zatímco pu-erhu holduje mikroskopický zlomek. Bylo by pak potřeba rozšířit cílovou skupinu čtenářstva. To by ovšem znamenalo psát web taky v angličtině, a to už začíná vypadat jako práce na plný úvazek s malou návratností, bo takových webů se po internetech potuluje docela dost. Takže tahle situace zatím nemá efektivní řešení, a tak ji s klidem v duši zakládám ad acta.

Stopka pro zásilku čajů z Číny

Jak dnes uvedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), ve spolupráci s Celním úřadem pro hlavní město Prahu nevpustila  do oběhu zásilku čaje o celkovém množství 236 kg, a to kvůli vysokému obsahu reziduí pesticidů. Z celkových osmi druhů čaje byly odebrány celkem čtyři vzorky, přičemž tři z nich byly vyhodnoceny jako nevyhovující vzhledem k obsahu pesticidů, čímž došlo k porušení požadavků nařízení č. 396/2005 v platném znění.
Přehled nevyhovujících vzorků je následující:
– Meng Ding Mao (28 kg) nevyhověl z důvodu obsahu účinné látky chlorpyrifos (insekticid), přítomného v množství 0,25 mg/kg při povoleném limitu 0,1 mg/kg.
– Formosa Oolong (33 kg) obsahoval 0,44 mg/kg buprofezinu (insekticid)  a 0,25 mg/kg imidaclopridu (insekticid), přičemž limit pro oba činí 0,5 mg/kg.
– Sechuan Green Tea (42 kg) obsahoval účinné insekticidní látky buprofezin, acetamiprid, chlorpyrifos, fipronil a imidacloprid.
Jak SZPI uvedla, objednatelem zásilky do ČR byla firma XIN RONG INTERNATIONAL, spol. s r.o. Jeruzalémská 10/956, 11000 Praha. Jako dovozce byl uveden ShenzhenRuiXinShunda Import Export CO., LTD Shenzhen City, CHINA.

Zásilka bude buď zlikvidována, nebo vrácena dodavateli.

Čaj z pohledu legislativy

Mailoval jsem si teď se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, zajímalo mě, kdo a jak dělá rozbory čaje na obsah pesticidů atd. Výsledky sem repostnu (se souhlasem SZPI).

SZPI provádí testování úředně odebraných vzorků (tedy odebraných např. v tržní síti při kontrole ze strany SZPI). Pro analýzy využívají jak vlastní laboratoře, tak externí akreditované laboratoře.

Seznam akreditovaných laboratoří je možné najít např. na stránkách Českého institutu pro akreditaci. Na náklady na rozbor je potřeba se zeptat konkrétní laboratoře. Lze se obrátit kupříkladu na laboratoř VŠCHT v Praze, která za poplatek laboratorní rozbory provádí.

Maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách jsou stanoveny nařízením (ES) č. 1881/2006. Mikrobiologické požadavky jsou stanoveny nařízením č. 2073/2005. Maximální limity reziduí pesticidů lze nalézt v nařízení EP a Rady č. 396/2005 Nařízení (ES) č. 669/2009 stanoví v Příloze I komodity podléhající tzv. zesílené úřední kontrole. Mezi sledované komodity patři i čaj pocházející z Číny (včetně aromatizovaného). Od roku 2012 podléhá čínský čaj zesílené úřední kontrole na určených místech vstupu do zemí EU. Více informací o dovozu potravin do ČR naleznete zde. Komoditu čaje dále upravuje vyhláška č. 330/1997 Sb., pro čaj, kávu a kávoviny, ve znění pozdějších předpisů. Znění evropských předpisů najdete např. na této adrese.

Pesticidy v čaji nevypijete vždy

Při produkci (především) plantážního čaje (na terasách) se používají pesticidy. Důvodů je mnoho. Jednak čaj napadá mnoho škůdců a chorob. Další věcí je, že jednolitá plantáž je pro ně prostřeným talířem. Neméně důležitým faktorem je tlak na kvalitu produkovaného čaje. Důsledkem je, že se v čaji mohou nacházet rezidua pesticidů (kromě toho také proto, že se čaj sklízí opakovaně, což přináší určité problémy s dodržením ochranné lhůty – tedy dobou, po kterou se po postřiku čaj nesmí sklízet). Pro čaje uváděné na evropský trh platí že musejí splňovat určité maximální hladiny pesticidů, dohledatelné třeba zde. (Obecně se říká, že u pu-erhů z lesních porostů, vysokohorských, velkých stromů atd. v podstatě riziko obsaho pesticidů nehrozí, protože se tam nikdo s postřikovačem netahá. Nanejvýše si tam prostříknou cestu nějakým herbicidem. Druhá věc je, nakolik deklarace na obalu odpovídá obsahu koláče.)

Je vhodné vědět, že ne všechny pesticidy, které se vyskytují v suchém čaji, musejí přejít do infuze. To je totiž v úzké korelaci s jejich vodorozpustností, jak se připomíná například zde. Velmi stručně řečeno, pesticidy dělíme na systemické, které pronikají do rostliny a jsou v ní rozváděny (některé spíše směrem ke kořenům, jiné spíše do vrcholových částí), a kontaktní, které v zásadě zůstávají na povrchu (ty lze v podstatě omýt, pokud se nezakomponují do voskové vrstvičky na povrchu listu). Obě skupiny můžou mít odlišnou rozpustnost ve vodě.

U několika pesticidů, konkrétně insekticidů, se tím zabýval Chen Zongmao ve svojí práci. Jak uvádí, nejpopulárnější pesticidní účinné látky v produkci čaje jsou endosulfan, imidacloprid > bifenthrin, cypermethrin > deltamethrin > acetamiprid > propagite (což jsou insekticidy). Dodává, že maximální EU limit reziduí překračovaly účinné látky fenvalerate > fenpropathrin > imidacloprid > acetamiprid což jsou také insekticidy (a nějaký akaricid), jak ukázala analýza 50 000 vzorků čínských čajů. V tabulkách pak ukazuje, nakolik se do čajového nálevu přesunou pesticidy obsažené v čaji a jaká je jejich rozpustnost. Vyplývá z nich kromě jiného, že účinné látky ze skupiny pyrethroidů (permethrin, cypermethrin, delatamethrin) a DDT či endosulfan mají malou rozpustnost a do roztoku čaje se extrahují v řádech procent původního obsahu (1-3 % cca). Jinak je tomu u organofosfátů (chlorpyrifos, malathion, dimethoate), které přecházejí ve velké míře (70-98 % podle typu). Dále se zabývá výpočty přijatelných hladin reziduí v souvislosti s jejich rozpustností a dalšími faktory.

Je také zajímavé se podívat, jak se stanovuje ADI (akceptovatelný denní příjem). Z dokumentu odcituji přímo: „ADI je množství potravinářského aditiva (vyjádřeného v mg na kg tělesné hmotnosti), které lze konzumovat denně během života bez zřetelného zdravotního rizika. Při stanovování ADI určitého potravinářského aditiva se berou do úvahy všechny nežádoucí účinky, ke kterým může dojít při konzumaci tohoto aditiva. Ty se pak prověřují v různých testech, nejčastěji na experimentálních zvířatech. Nejvyšší dávka, při které se nežádoucí účinek ještě neprojeví, se označuje jako NOAEL (No Observed Adverse Effect Level). NOAEL se pak dělí bezpečnostním faktorem, obvykle číslem sto, a tím se získá ADI.“ Text se sice týká potravinářských aditiv, ale princip platí i pro pesticidy, jak lze najít třeba zde.

Samozřejmě, že poznání se vyvíjí a u některých látek se mohou objevit některé další rizikové faktory, například to, že dokáží i v nepatrných dávkách působit např. jako endogenní disruptory a podobně. Přípravky na ochranu rostlin se v současné době stále přehodnocují a ty, které splní přísnější kritéria se v EU zařazují na tzv. Annex I a lze je používat. Kromě toho, v souvislosti s nově schválenou směrnici EU a nařízením EU (k používání pesticidů) se pracuje na omezení používání některých skupin pesticidů pomocí tzv. cut-off kritérií. Oponenti takového kroku nicméně tvrdí, že to nese vysoké riziko vzniku rezistence chorob a škůdců, protože se omezí množství účinných látek, a také vzroste cena zemědělských komodit.