Čaj, střeva, špek a mikrobi

Na internetech se šíří výsledky studie, podle které čaj může přispět k hubnutí, protože mění skladbu mikrobů ve střevě. Ok, fajn. Tak se nejprve opřeme o ponk a vydýcháme, než se do toho pustíme.

Zájem o střevní mikrobiom je poměrně mladou disciplínou, která ukazuje zajímavé výsledky v léčbě některých onemocnění, včetně imunitních problémů. Pěkné shrnutí je na webu Akademie věd ČR a vřele doporučuji pročíst. A tady je nějaký nástřel, proč by člověk měl být velmi opatrný při využívání antibiotik.

Já si dovolím ještě malou odbočku. Kdo se orientuje v živočišné výrobě, ví, že při krmení přežvýkavců (skotu) platí, že se nekrmí ani tak zvíře, jako mikroorganismy jeho bachoru. Ty totiž „předtráví“ krmivo, které obsahuje živiny, jež jsou jinak špatně dostupné. A kráva je pak de facto ve významné míře živena mastnými kyselinami a proteiny, které tyto mikroorganismy vytvářejí. (Samozřejmě je to složitější, mohli bychom se bavit o skládání krmné dávky a hodnocení stravitelnosti krmiv a tezi, že přístup k výživě vysokoprodukčních dojnic je podobný jako k výživě vrcholových sportovců atd, ale to už bychom byli hodně mimo.) Chci tím ale upozornit na skutečnost, že zatímco se při výživě některých hospodářských zvířat bere ohled na mikroorganismy (části) trávicího traktu poměrně důkladně, u lidí se jim ve větší míře začala věnovat pozornost až poměrně pozdě. Je to samozřejmě asi dáno i tím, že člověk je monogaster, potřebuje tedy živiny především ve snadno přístupné formě (lebo nemá bachor), ale i u něj hrají procesy v tlustém střevě významnou roli. (A třeba takový trávožravý kůň taky nemá bachor, takže potřebuje rozsáhlé, obdobně fungující tlusté střevo. Které někdy úplně dobře nefunguje, takže koně trpí kolikami, což je v zásadě důsledek toho, že jejich vzdálení předkové byli všežravci nebo masožravci, a i dnes k tomu mají výborné předpoklady, jak se snadno přesvědčil každý, kdo se někdy s nějakým tím nevychovaným chlupatým kousavým debilem druhu Equus caniballus setkal na vlastní kůži.)

Takže, poté, co jsem vás doufám přesvědčil o tom, že nic jako býložravec vlastně neexistuje, protože jsou to jen dovedně kamuflovaní masožravci, se podívejme na vlastní studii. Především je potřeba se zaměřit na podmínky. Pokus proběhl na myšmách, které byly vystaveny extrémně vysoce energetické dietě, složené především z tuku a cukru. V pokusu se netestoval čaj, ale extrakty polyfenolů dekofeinovaného zeleného a černého čaje, a to v podílu 0,25 %. Tohle je myslím kruciální otázka. Pokud by to bylo 0,25 % objemu stravy, tak vzhledem k tomu, že člověk za den sní zhruba dvě kila potravy, by musel přijmout 5 g čajových polyfenolů. Vzhledem k tomu, že se čaj běžně připravuje tak ze dvou gramů listu, a i tahle dávka je dostatečná na stimulaci, to prostě z lupení nikdo nedá, aniž by kvůli kofeinu nevyskočil z kůže (a nejsem si jist, zda by to vůbec dělalo dobrotu vzhledem k tomu, že nadměrné dávky čajových extraktů mohou mít negativní vliv na játra). Jen tak od boku, list obsahuje kolem 30 % polyfenolů v sušině, tzn. by se muselo louhovat tak 15 g listu, při předpokladu, že se polyfenoly do nálevu přenesou kompletně, o čemž pochybuji. (Samozřejmě, člověk přijímá i další polyfenoly spolu s rostlinnou stravou).

Dále, k dispozici je abstract bez konkrétních výsledků. Autoři v něm tvrdí, že extrakty zmíněných čajových polyfenolů inhibovaly přírůstek hmotnosti, není ale zřejmé, v jaké míře. Kromě toho omezovaly podíl kmene bakterií Firmicutes, které mají mít vliv na obezitu, a zvyšovaly podíl kmene Bacterioides. Speciálně extrakty černého čaje pak měly zvyšovat podíl bakterie Pseudobutyrivibrio, která patří do skupiny Lachnospiraceae, jež produkcí kyseliny máselné má chránit střevo před rakovinou (a také má nějaký vliv na obezitu). Dále extrakty čajů výrazně zvýšily v játrech fosforylaci enzymu AMP-aktivované proteinové kinázy, což by, pokud to dobře chápu, mělo znamenat zintenivnění metabolismu. Tady je k tomu nějaká další omáčka. Myslím, že je to výzkum jistě zajímavý, ale byl bych velice obezřetný při výkladu jeho významu. Proběhl na odlišném živočišném druhu, za extrémních podmínek složení krmiva, při vysokých dávkách účinné látky. Nelze přímo interpretovat získané výsledky na běžné podmínky lidského života. Kromě tedy obecných tvrzení, že různé potraviny odlišně ovlivňují střevní mikrobiom, jistě je dobré přijímat přiměřené množství polyfenolů (dojez tu zeleninu!) a nepřežírat se cukry a tuky.

Takže, jako tradičně, skončím příslušnou mírou skepse. Nedá se vyloučit, že u některých lidí může špatné složení střevního mikrobiomu přispívat k obezitě. Nicméně, příčin obezity je mnoho – od špatných stravovacích návyků (nevhodné rodinné zvyklosti, nedostatek financí, potravní negramotnost) přes psychické problémy (zažírání stresu a nadbytek dlouhotrvajícího stresu obecně), nedostatek pohybu, poruchy vstřebávání některých látek (železa, třeba, a z toho plynoucí únava a dojídání se), až k poruchám hladin hormonů (třeba štítné žlázy) a genetickým faktorům  i třeba epigenetickým změnám (změna na DNA v důsledku vlivu prostředí). Jestli si někdo myslí, že to rozsekne jen tím, že bude pít čaj, aby se mu upravila střevní mikroflóra, tak je mimo. Nakonec, já jsem čaj pil roky, a váha rozhodně dolů nešla, a pak ze mě steklo deset kilo za půl roku, když jsem vyhodil ze stravy lepek/pečivo.

A ještě si tu odložím něco, na co jsem narazil. Bakterie zřejmě mohou ve střevech produkovat celou řadu látek ovlivňujících chování: dopamin, serotin, GABA, a pokud tam nejsou a neprodukují, myšma vykazuje autistické vzory chování a další problémy. Zajímavé je, že vliv zmizel, když se přetnul bloudivý nerv (nervus vágus, jo!), který spojuje mozek a trávicí soustavu. Čili, jinými slovy, některé bakterie žerou a jiné produkují neurotrasmiter GABA, a možná by jejich ovlivnění mohlo přispět k léčbě depresí a úzkostí. A proč mě to zaujalo? No, protože čaj obsahuje aminokyselinu L-theanin (ve velmi  malém množství, nejvíce v bílém čaji, nejméně v pu-erhu), může se měnit na kyselinu L-glutamovou, která se může dekarboxylovat právě na GABA. Jestli to stačí k tomu, aby to mělo nějaký významný vliv, to je ovšem otázka.